Konec těžby z 10. největšího ložiska světa

Případný konec těžby zemního plynu z největšího evropského naleziště oznámila nizozemská vláda již dříve. Novinkou není ani termín 1. října letošního roku, páteční rozhodnutí je tak jen završením dlouhodobého procesu na uzavření ložiska.

Konec těžby má zabránit dalším otřesům

Na nebezpečí, které čerpání zemního plynu z pole Groningen představuje pro jejich nemovitosti, zdraví i životy, dlouhodobě upozorňovali tamní obyvatelé. Od zahájení provozu těžních zařízení se výrazně zvýšila seismická aktivita v oblasti a jediným řešením z jejich pohledu tak je právě konec těžby.

Nyní jim tedy nizozemská vláda dala za pravdu, i když zadní vrátka si přece jen nechala pootevřená. Jak upozornil státní tajemník pro těžařský průmysl Hans Vijlbrief: „Pokud bude velmi chladné počasí a budeme mít problémy se zásobami plynu, budeme moci obnovit provoz jednoho či více těžebních zařízení.“ Konec těžby tak v případě mimořádných okolností nemusí být definitivní, byť k dalšímu čerpání zemního plynu z pole Groningen by v příštím roce či ještě dalších letech došlo jen ve velmi omezeném rozsahu.

Předčasný konec těžby vychýlil cenu plynu

Nizozemská vláda už v polovině června oznámila, že v nejbližších týdnech padne rozhodnutí, zda konec těžby z pole Groningen skutečně nastane 1. října. To stačilo, aby cena plynu s dodáním letos v červenci na burze v Rotterdamu, která je pro evropský trh určující, stoupla během tří dnů z 31 EUR (732 Kč) za MWh na 49,50 EUR (1 168 Kč). Trh informaci vstřebal a cena se postupně vrátila na úroveň kolem 32 EUR za MWh, kde se drží i po pátečním vynesení konečného verdiktu.

Z důvodu narůstajícího počtu otřesů půdy v oblasti byla přitom těžba výrazně utlumena již v říjnu loňského roku. Dosahuje nyní ročního objemu přibližně tři miliardy krychlových metrů, což je minimum pro zachování provozu. V současné době se pole Groningen podílí na celkové těžbě plynu v Evropě jen málo, nicméně představuje důležitou zásobovací rezervu.

Největší ložisko v Evropě zůstane nevytěžené

Pole Groningen patří k největším nalezištím zemního plynu na světě a stále obsahuje velké množství suroviny. Ta však podle všeho zůstane nevyužitá v zemi. V roce 1959 při objevení ložiska nedaleko vesnice Slochteren v provincii Groningen na severovýchodě Nizozemska byly jeho celkové zásoby odhadovány na 2 800 miliard kubíků zemního plynu.

K zahájení těžby došlo v roce 1963 a prvních deset let provozu se roční produkce blížila 100 miliardám metrů krychlových plynu. Postupně byla těžba utlumována, až se ustálila na objemu přibližně 35 kubíků za rok.

Pole se na více než půl století stalo významným zdrojem komodity pro velkou část západní Evropy a jedním z pilířů nizozemského národního rozpočtu. Přestože se předpokládá, že v podzemí zůstává ještě nejméně 450 miliard kubických metrů plynu, budou těžební zařízení rozebrána a uvažuje se dokonce o zalití vrtů betonem.

Prokázaná souvislost otřesů půdy s těžbou plynu

Na přelomu 80. a 90. let minulého století se totiž v oblasti začala stupňovat seismická aktivita. Stovky otřesů půdy poškodily tisíce domů. Úřady souvislost těchto jevů s těžbou zemního plynu dlouho odmítaly. V roce 2012 však zemětřesení dosáhlo síly 3,5 stupně Richterovy škály a vláda rozhodla, že těžba bude postupně ukončena.

Soudním rozhodnutím z roku 2015 byla těžebním společnostem prokázána odpovědnost za otřesy a uložena povinnost vyplatit náhradu realitním společnostem, jejichž objekty byly poškozeny. Kompenzací se právní cestou domáhalo rovněž přes 50 000 soukromých vlastníků. Otřesy v Groningenu vznikají blíž zemskému povrchu a mají tak závažnější následky.

V roce 2018 nizozemská vláda deklarovala, že do roku 2030 z bezpečnostních důvodů těžbu plynu zcela zastaví. Už o rok později však došlo k urychlení harmonogramu odstávky a ložisko mělo být vyřazeno z provozu do roku 2022. Geopolitická situace vedla k přehodnocení tohoto plánu a prodloužení těžby. Nynějším rozhodnutím by tak konec těžby měl nastat 1. října 2023.

Začátkem letošního roku se přitom nizozemská vláda zavázala v následujících 30 letech vynaložit 22 miliard EUR (519 miliard Kč) na kompenzace pro obyvatele Groningenu. Institut pro důlní škody vykázal, že z přibližně 327 tisíc nemovitostí v oblasti jich nejméně 127 tisíc bylo nějakým způsobem poškozeno. Od roku 2012 muselo být přes 3 300 objektů dokonce strženo, protože jejich statika byla narušena natolik, že se staly nebezpečnými k užívání.