5 faktů, které potřebujete vědět o plynovodu Nord Stream

1. Nord Stream je nejdelší podmořský plynovod na světě

S celkovou délkou 1224 kilometrů je Nord Stream nejdelší podmořský plynovod na světě. Trasa vede po dně Baltského moře a spojuje Rusko, zemi s největšími zásobami zemního plynu na světě, a Německo, jednoho z nejvýznamnějších importérů této suroviny. Plynovod začíná ve Vyborgu v severozápadním Rusku a vede ke Greifswaldu ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Tímto prvenstvím se však Nord Stream nejspíš nebude moci pyšnit dlouho. V roce 2025 by měl být spuštěn plynovod, který povede z oblasti Leviatan ve východním Středomoří do Itálie a Řecka. Tato trasa, kterou bude proudit zemní plyn patřící Izraeli a Kypru, má měřit celých 2200 kilometrů. Zároveň bude tento plynovod představovat z geopolitického hlediska zajímavou konkurenci ruskému plynu zejména na evropském trhu.

2. Z Nord Streamu k nám běží Gazela

Plynovod Nord Stream umožnil větší diverzifikaci zdrojů také v České republice. Zatímco na začátku 90. let byla závislost naší země na dovozu plynu z Ruska takřka stoprocentní, aktuálně představuje zhruba 55–60 % z celkového objemu importu této komodity. Jedním z hlavních faktorů, který snížil závislost ČR na ruském dovozu, je právě plynovod Nord Stream. Ten nám umožňuje nakupovat plyn od našich západních sousedů, což kromě zmíněné diverzifikace také minimalizuje rizika spojená s tranzitem plynu přes Ukrajinu nebo Bělorusko.

Na německém území navazuje na Nord Stream plynovod OPAL, který vede do saského Olbernhau u hranic Českou republikou. S ním je spojený český plynovod Gazela, který byl otevřen v roce 2013 za účelem zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti dodávek plynu v regionu. Gazela vede z hraniční předávací stanice Brandov na severu Čech do Waidhausu v Bavorsku. Ke spojení plynovodu OPAL a Gazela došlo právě v oblasti mezi Olbernhau a Brandovem.

3. Plynovod Nord Stream bude zdvojen

V roce 2015 byla podepsána dohoda o výstavbě tzv. Nord Stream 2. Tento plynovod kopíruje trasu Nord Streamu a představuje jeho faktické zdvojení. Do Německa by tak na této trase mohlo proudit až dvojnásobné množství ruského plynu než je tomu doposud. Nord Stream 2 měl být spuštěn koncem letošního roku. Aktuálně je z více než tří čtvrtin hotový, ale termín otevření se přesto zdá být v ohrožení, protože Dánsko zatím nevydalo oficiální povolení pro stavbu ve svých vodách. Přestože by mělo jít spíše o formalitu, která by v žádném případě neměla ohrozit dokončení projektu, tak možné zpoždění v horizontu několika měsíců už připustili i akcionáři.

V návaznosti na Nord Stream 2 je v Německu budován plynovod Eugal, jenž bude kopírovat trasu OPALU. Na něj bude na českém území navazovat plynovod Antilopa, tedy de facto zdvojení plynovodu Gazela. Oba plynovody vedoucí přes české území hrají důležitou tranzitní roli, protože umožňují propojení severní a jižní části Německa.

4. Za plynovodem Nord Stream stojí Gazprom

Za výstavbou plynovodu Nord Stream stojí především ruský plynárenský koncern Gazprom. Největší ruská akciová společnost a největší exportér zemního plynu na světě je většinovým akcionářem s 51 procenty. Dalšími podílníky jsou německé firmy Wintershall Holding, E.ON Ruhrgas a nizozemská Nederlandse Gasunie.

Podobně je tomu i u výstavby Nord Streamu 2. Přibližně polovinu financí poskytl ruský Gazprom, který doplnili Wintershall Holding, německý Uniper, britsko-nizozemský koncern Shell, rakouská OMV a francouzská firma Engie.

5. Nord Stream je jedním ze způsobů, jak oslabit vliv Ukrajiny při tranzitu zemního plynu

Pro Rusko představuje Nord Stream 2 další způsob, jak dostat zemní plyn k evropským zákazníkům bez toho, aniž by musel proudit přes ukrajinské území. Ukrajina inkasovala za tranzit plynu nemalé částky, navíc vzájemné vztahy s Ruskem jsou v energetické rovině dlouhodobě napjaté. Všechno bylo pochopitelně ještě umocněno konfliktem na východě Ukrajiny a ruskou anexí Krymu.

Špatné vztahy Ruska a Ukrajiny v kombinaci s neshodami nad cenou a ukrajinskými dluhy často vyústily v pozastavení dodávek plynu, kterými se Rusko snažilo prosadit své zájmy. Tím byli občas zasaženi ale také odběratelé v Evropské unii a Rusku hrozilo, že si Evropa začne hledat alternativní dodavatele. Vybudování Nord Streamu a jeho následné zdvojení je z pohledu Ruska ideální řešení. Zvýší už tak vysokou závislost evropských zemí na ruském plynu a zároveň minimalizuje riziko při transferu této suroviny.

Podle některých názorů by Rusko mohlo od roku 2020 přestat posílat plyn přes Ukrajinu úplně. Zajistit by to měl právě plynovod Nord Stream 2 a také budovaný TurkStream vedoucí přes Černé moře přímo na území Turecka. Přitom ještě před plynovou krizí v roce 2009 proudilo přes Ukrajinu zhruba tři čtvrtě objemu plynu směřujícího do zemí EU a Turecka.