Je LNG novou nadějí na cenově dostupný plyn?

Co je LNG?

Za zkratkou LNG se skrývá anglické spojení Liquefied Natural Gas, tedy zkapalněný zemní plyn. LNG je namodralá, nekorozivní, netoxická, průzračná kapalina s minimální viskozitou. Jelikož v přírodě se zemní plyn v kapalném skupenství prakticky nevyskytuje, je potřeba vytěžený a nečistot zbavený zemní plyn zkapalnit ve speciálních stanicích. Z jakého důvodu tedy bývá tato procedura využívána?

Zkapalněním zemní plyn zmenší svůj objem až 600×, což je využíváno při přepravě na dlouhé vzdálenosti. Typicky se tak děje při dopravě na místa, kam nevedou plynovody a při transferu přes moře.

LNG se využívá nejčastěji v dopravě

Své využití našlo LNG také v dopravě k pohonu automobilových motorů. V praxi k tomu dochází především v Severní Americe, kde je zkapalněný zemní plyn často využíván jako palivo dálkových autobusů a nákladní kamionové dopravy. V poslední době se s LNG můžeme setkat rovněž u osobních vozidel nebo v železniční dopravě. Velmi úspěšným příkladem využití této látky je pohon chladírenských aut, při kterém zkapalněný plyn slouží nejen jako palivo, ale díky odpařování také jako zdroj chladu.

Využití LNG v dopravě není žádná převratná novinka. K prvnímu použití došlo již v 50. letech minulého století, kdy byly tímto způsobem v Sovětském svazu poháněny zemědělské traktory. Hlavní výhodu zkapalněného zemního plynu, tedy výrazně nižší objem, oceníme právě v odvětví dopravy. Díky tomu bude mít například auto na LNG v porovnání s vozidlem na CNG (stlačený zemní plyn) vyšší dojezd. Navíc nádrže na LNG mohou být menší a lehčí než ty na CNG.

Nevýhodou je nutnost udržovat nízké teploty

Mezi hlavní nevýhody zkapalněného zemního plynu patří nutnost uchovávání za velmi nízkých teplot. Při atmosférickém tlaku činí tato hodnota minus 161 stupňů Celsia, což s sebou pochopitelně přináší technologické komplikace a zvýšené finanční náklady.

Jak proces zkapalnění probíhá?

Vytěžený zemní plyn je v plynném skupenství přiveden do zkapalňovacích stanic. Zde dochází ke stlačování a ochlazování plynu. Po dosažení požadované teploty se surovina již v kapalné podobě odčerpává do tankerů. Těmi je v izolovaných nádržích přepravena do cílového terminálu. Nádrže jsou v průběhu transportu ochlazovány odpařováním uložené látky.

Není-li v plánu využívat LNG v kapalné podobě, dochází v konečném terminálu k přečerpání do zásobníků. Následně je v odpařovacích terminálech kapalina zvyšováním teploty opět přeměněna na plyn, který je dodáván do plynovodního systému. Tento princip zpětného odpařování se nazývá regazifikace.

LNG se dováží ze Středního východu i USA

Z celkového objemu vytěženého zemního plynu dochází ke zkapalnění zhruba u jedné čtvrtiny této suroviny. Na celkové spotřebě plynu se LNG podílí zhruba 8–9 %, přičemž se odhaduje, že v příštích dvaceti letech by to mohlo být téměř dvakrát tolik. Do Evropy je LNG dodáván z Alžírska a ze zemí Středního východu, kde je nejsilnějším hráčem v této oblasti Katar. V poslední době dochází také k dovozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států amerických.

LNG z USA je předmětem mnoha debat v rámci Evropské unie. Spojené státy v kapalném skupenství přepravují svůj břidlicový zemní plyn do Evropy a pokouší se konkurovat ruskému zemnímu plynu, na kterém je EU v podstatě závislá. Postupně se stávají stále významnějším hráčem na trhu s touto komoditou. USA rozvíjí těžbu pomocí hydraulického štěpení, což umožňuje využití rozsáhlých zásob uložených v nekonvenčních ložiskách. Dochází tak k výraznému nárůstu exportu zemního plynu z Ameriky. Vzhledem ke vzdálenostem je americký plyn do Evropy přepravován právě v kapalném skupenství.

Představuje americké LNG šanci na levnější plyn?

V současné době spíše nikoliv. V první řadě, americké LNG v Evropě je stále spíše okrajovou záležitostí. Zajišťuje zhruba 1 % celkové evropské spotřeby. Aby se tento objem zvětšil, budou nutné investice do potřebné infrakstruktury, což v tomto případě znamená především vybudování přijímacích terminálů.

Základním problémem je cena – americký plyn je o cca 30 % dražší než ten ruský. Tento stav ovšem nemusí platit věčně. Metoda těžení, kterou USA využívá, je stále relativně nová a náklady na těžbu se oproti začátkům podařilo snížit už zhruba na polovinu. Přesto je dovoz LNG z USA zatím využíván spíše jako strategické rozhodnutí umožňující snížení plynové závislosti na Rusku.

Podporu mezi evropskými státy nachází americký plyn zejména v zemích, které se cítí být ohrožené Ruskem nebo jeho případným politickým nátlakem prosazovaným přes zemní plyn. Jako příklad lze uvést Polsko nebo Ukrajinu – obě země se snaží přestat dovážet ruský plyn úplně, navíc na pobřeží našich severních sousedů se nachází potřebný terminál.

Dovoz amerického LNG poroste

Do budoucna by se mělo množství amerického LNG v Evropě zvýšit. V plánu EU je během příštích čtyř let zdvojnásobit dovoz zkapalněného zemního plynu z USA. Německo před nedávnem oznámilo záměr vystavit přijímací terminály. Evropská unie se tak snaží diverzifikovat zdroje zemního plynu, hlavní výhodou této spolupráce je především geopolitická různorodost dodávek. Přestože americké LNG zatím nepředstavuje levnější variantu než je ruský plyn, může jeho přítomnost na evropském trhu způsobit pokles cen. Jak upozorňují někteří odborníci, na evropském plynovém trhu se schyluje k cenové válce mezi Ruskem a USA. Z tohoto typu konfliktu může Evropa jako odběratel jen těžit.