Jakou budoucnost bude hrát plyn v evropské energetice?

Evropa bez emisí

Politika Evropské unie v oblasti energetiky má v posledních letech jasný směr. Plánem je ústup od fosilních paliv ve všech sférách, přičemž nejvýrazněji se tato strategie dotkne energetiky a dopravy. Cíl je zřejmý – snížení škodlivých emisí, které vznikají spalováním fosilních paliv.

Hlavní roli by měly hrát obnovitelné zdroje energie. Jenže v současné době nejsou obnovitelné zdroje schopné fosilní paliva plnohodnotně nahradit. Je proto nutné využít další zdroje energie, které prozatimní nedostatky obnovitelných zdrojů vybalancují. Patří mezi ně jádro a právě zemní plyn.

Co hraje pro zemní plyn

Zemní plyn se rovněž řadí k fosilním palivům. V porovnání s ostatními má ale lepší klimatickou bilanci. Při spalování plynu se uvolňuje o 25 % CO₂ méně než u ropy, o 30 % méně než u černého uhlí a o 35 % méně než u hnědého uhlí. Jedním dechem je nutné dodat, že stále dochází k uvolňování nezanedbatelného množství škodlivin. To je ostatně hlavní důvod, proč ohledně zemního plynu a jeho budoucnosti nepanuje napříč Evropou jasná shoda.

Přečtěte si bližší srovnání plynu a uhlí.

Jádro je oproti plynu výrazně ekologičtější, ale zase s sebou přináší větší bezpečnostní obavy a otázku, co s jaderným odpadem. Navíc výstavba jaderných elektráren je podstatně dražší a časově náročnější než těch plynových. Výstavba nového jaderného bloku trvá i s potřebnou administrativou zhruba 20 let. Plynová elektrárna může být postavena do pěti let a náklady na její výstavbu jsou oproti jádru přibližně 10–15 krát nižší.

Podívejte se na 5 největších výhod plynových elektráren.

Plyn jako jasný vítěz?

Vzhledem k nákladům spojeným s jadernou energetikou se zemní plyn jeví jako jednoznačná volba v řadě evropských zemí. Zejména pak ve státech, které deklarovaly ústup nejen od fosilních paliv, ale také od jádra.

Například Německo plánuje ukončení provozu zbylých jaderných elektráren do konce roku 2022. Ani naši západní sousedé zatím nedokáží pokrýt veškerou spotřebu z obnovitelných zdrojů. Proto Němci počítají s masivní výstavbou plynových elektráren, které by měly pomoci do doby, než se bude možné spoléhat čistě na obnovitelné zdroje. Vzhledem k rozložení sil v Evropské unii není příliš pravděpodobné, že se ostatní státy budou vydávat výrazně jinou cestou než Německo. Energie z fosilních paliv bude nahrazována především zemním plynem nebo jádrem, případně jako v ČR obojím.

Role plynu v energetice roste i v České republice

Důležitost plynu v energetice narůstá i v Česku. Již v roce 2019 činil podíl výroby elektřiny ze zemního plynu v České republice více než 10 %. Jen pro představu – o deset let dříve to bylo zhruba jedno procento. Trend je zřejmý i z chování některých hlavních aktérů. Společnost Sokolovská uhelná v roce 2020 přestala v elektrárně Vřesová vyrábět energii z vlastního uhlí a místo toho přešla na zemní plyn, který nakupuje. Kromě toho vybudovala firma dva nové plynové kotle ještě v elektrárně Tisová.

I společnost ČEZ, největší hráč na trhu s energetikou, podniká v otázce zemního plynu konkrétní kroky. Na letošní rok plánuje odstavení teplárny a elektrárny Mělník, kde se spaluje uhlí. Následně zde bude vybudován paroplynový zdroj. ČEZ má vytipovány další lokality, kde by mohla v budoucnu vzniknout plynová elektrárna. Jedná se o Prunéřov či Tušimice, tedy místa, kde firma provozuje nebo provozovala uhelné zdroje.

Tak snadné to zemní plyn mít nebude

Z určitého úhlu pohledu to vypadá, že zemní plyn čekají zlaté časy. Tak jednoznačně se to zatím říct nedá. Problémem mohou být peníze. Evropská investiční banka (EIB) totiž v souladu se svým klimatickým plánem nejspíš nebude poskytovat podporu elektrárnám spalujícím fosilní paliva – zemní plyn nevyjímaje.

Již nyní jsou podle pravidel EIB podporovány výhradně elektrárny na zemní plyn, které vyprodukují maximálně 250 g CO₂ na 1 kWh vyrobené elektřiny. Na konci letošního roku má skončit financování všech elektráren, které spalují fosilní paliva. „Mírně řečeno, plyn skončil.“ Tuto větu pronesl letos v lednu prezident EIB Werner Hoyer v reakci na dotaz ohledně investic banky do zemního plynu.

Jakým způsobem bude EU plyn podporovat?

S největší pravděpodobností se zemní plyn nějaké podpory ze strany EU minimálně dočasně dočká. Je však otázka, jaká pravidla budou muset paroplynové elektrárny splňovat, aby dokázaly naplnit definici udržitelných nebo přechodných technologií. Jeden z návrhů počítal s emisemi CO₂ pod 100 g na 1 kWh, ale záhy byl zamítnut, protože na tuto hodnotu by nejspíš nedosáhla žádná elektrárna spalující zemní plyn.

Téma financování zdrojů energie včetně plynu bude v rámci EU ještě předmětem diskuzí. Nicméně bez zemního plynu Evropa jen těžko dostojí klimatickým cílům, které si předsevzala.