Akademik Čerskij připraven. Může výstavba Nord Stream 2 pokračovat?

Speciální ruská loď plula až z Japonského moře

Plynovod Nord Stream 2 měl být v tuto dobu již v provozu a přepravovat ruský zemní plyn do Německa. Nicméně výstavba se zadrhla pár měsíců před dokončením, které bylo plánované na konec loňského roku. První vážnější potíže nastaly již v září, tedy v době, kdy byly hotovy více než tři čtvrtiny plynovodu. Dánské úřady totiž otálely s vydáním povolení pro stavbu v místních vodách. Přestože celá záležitost byla minimálně ze strany akcionářů Nord Stream 2 označována jako byrokratický problém, poprvé se začalo nahlas hovořit o tom, že by termín spuštění mohl být opožděn. Na konci října vydal dánský energetický úřad kýžený souhlas a výstavba se mohla opět naplno rozjet.

V prosinci, když zbývalo položit potrubí na posledních 160 kilometrech, ale Spojené státy uvalily sankce na firmy spojené s výstavbou Nord Stream 2. V důsledku toho se z projektu, který byl v tu dobu z 93 % hotový, stáhla švýcarská společnost Allseas Group. Právě tato firma disponovala technikou a plavidly schopnými pokládat potrubí. Akcionáři projektu v čele s ruskou společností Gazprom tak začali řešit, jak postupovat dál. Ruská strana pouze stroze oznámila, že disponuje alternativními možnostmi, jak Nord Stream 2 dokončit. Jediné, čeho podle nich Američané docílí, bude odložený termín spuštění plynovodu.

Od začátku se spekulovalo o tom, že jedním z možných řešení je loď Akademik Čerskij. Toto plavidlo uzpůsobené k pokládání podmořského potrubí koupil Gazprom v roce 2016. Loď se v době vyhlášení sankcí nacházela v Japonském moři v přístavu Nachodka. Akcionáři však tuto možnost nepotvrzovali, ani nevyvraceli. S ohledem na rychlost plavidla se odhadovalo, že nemůže být v Evropě dříve, než na konci dubna. Navíc před nasazením v Baltském moři by loď musela projít určitými technickými úpravami. Plavidlo skutečně nedlouho po vyhlášení sankcí nabralo směr Evropa. Na začátku května byl Akademik Čerskij spatřen v Baltském moři poblíž přístavu Baltijsk v kaliningradské oblasti, kde loď také zakotvila.

Dva dny plavby od Bornholmu

Akcionáři projektu zatím nijak nekonkretizovali, kdy a za jakých okolností by výstavba mohla pokračovat. Tato strategie je vzhledem k nastalé situaci poměrně pochopitelná i s ohledem na další prohlášení odpůrců projektu. Například ředitel ukrajinské ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Andriy Kobolyev v březnu prohlásil, že společnost vyjednává se Spojenými státy o dalších opatřeních, jež by znemožnily dokončení Nord Stream 2. Oficiální vyjádření akcionářů tak neobsahují mnoho detailů nebo citlivých informací.

Plavba lodi by z aktuálního místa do oblasti Bornholm, kde by výstavba měla opět pokračovat, netrvala ani dva dny. Záleží tedy na tom, zda ještě vůbec, případně do jaké míry je potřeba Akademik Čerskij upravovat z technického hlediska. Pokračování projektu tak vypadá mnohem nadějněji, než před pár měsíci.

Problémy s unijní legislativou

Americké sankce nejsou to jediné, co momentálně komplikuje výstavbu a spuštění Nord Stream 2. Změna unijního práva se výrazně dotkla plynovodů vedoucích ze zemí mimo Evropskou unii. Pro takové subjekty přibyla řada povinností, například zavedení transparentních tarifů za přepravu plynu, unbundling nebo umožnění přístupu třetím stranám.

Developer projektu zažádal německého síťového regulátora Bundesnetzagentur o udělení výjimky z unijní legislativy pro Nord Stream 2 s tím, že plynovod byl z ekonomického hlediska dokončen již v květnu 2019, tedy předtím, než nový zákon nabyl právní účinnosti. Podle předběžného rozhodnutí, které regulátor poskytnul zainteresovaným stranám, by však žádost developera měla být zamítnuta. Oficiální oznámení by měly aktéři obdržet do konce května.