Energetika podle MAF CZ 2023

MAF CZ 2023 neboli národní Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektroenergetického sektoru se v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou připravuje s roční periodicitou. Na vládní úrovni je pak zásadním materiálem pro dlouhodobé směřování tuzemské elektroenergetiky a rovněž východiskem i při rozhodování o skladbě a rozvoji výrobních zdrojů elektřiny. Autorem analýzy je společnost Česká energetická přenosová soustava (ČEPS).

Zastoupení jednotlivých zdrojů v elektroenergetickém výrobním mixu

Údaje včetně plánů provozu až do roku 2050 poskytují pro účely analýzy všechny zdejší tepelné a vodní elektrárny s instalovaným výkonem od 10 MWe. Rozvoj menších a obnovitelných zdrojů, jako jsou solární a větrné elektrárny, bioplynové stanice, akumulace, palivové články nebo elektrolyzéry, a rovněž spotřeba elektrické energie vychází z expertních studií.

K hlavním indikátorům MAF CZ se řadí očekávaná doba ztráty zatížení (Loss of Load Expectation, LOLE) a očekávaný objem nedodané energie (Expected Energy Not Served, EENS), které ilustrují zdrojovou přiměřenost v daném období. Parametry zdrojové přiměřenosti elektroenergetického sektoru upravuje norma spolehlivosti LOLENS. Ta na základě ekonomických parametrů VOLL (Value of Lost Load) a CONE (Cost of New Entry) definuje maximální roční přípustný počet hodin nedodávky elektřiny, při jehož překročení je ohrožena spolehlivost dodávek. Z těchto ukazatelů vychází kvantifikace ekonomického rizika souvisejícího s nedostatkem zdrojů a plánováním investic. Norma spolehlivosti byla nově stanovena na 6,7 hodin za rok.

MAF CZ dál spoléhá na zemní plyn

ČEPS zpracovává MAF CZ obvykle ve dvou scénářích a oba řadí k důležitým zdrojům ve výrobním mixu i zemní plyn. Respondentní scénář pracuje s postupným odstavováním uhelných zdrojů z důvodu nerentability k roku 2030 a s následným využitím uhlí pouze pro menší teplárny a podnikovou energetiku. Jako náhradní palivo za uhlí slouží zemní plyn či biomasa a souběžně roste instalovaná kapacita solárních, větrných a dalších obnovitelných zdrojů energie.

V roce 2025 bude Česká republika elektřinu ještě vyvážet, v dalších letech ale kontinuálně nabývá na důležitosti dovoz, který v roce 2035 dosáhne vrcholu na úrovni 18,2 procenta spotřeby, tedy kolem 14 TWh, než začne mírně klesat. Zdrojová přiměřenost je při této trajektorii vývoje zachována do roku 2030, nicméně už v roce 2035 LOLE dosahuje 10,3 hodin, tedy zdrojovou nepřiměřenost. A přestože v roce 2040 očekáváný plný provoz nových jaderných bloků sníží LOLE na 7 hodin, norma zůstane nesplněna.

Progresivní scénář do konce roku 2030 přesouvá kompletní odklon od uhlí včetně transformace tepláren i závodních energetik převážně na zemní plyn. Předpokládá rovněž vyšší instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie zastoupených především solárními a větrnými elektrárnami, masivnější rozvoj elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění a rostoucí podíl prosumerů (zároveň spotřebovávají i vyrábějí – typicky majitelé domácích fotovoltaik).

I v tomto scénáři po roce 2035 nastupuje zdrojová nepřiměřenost, neboť LOLE činí 8,7 hodin a v roce 2040 dosahuje dokonce 13,7 hodin. Rok 2025 zůstává zlomovým pro změnu postavení České republiky z čistého exportéra elektřiny na jejího dovozce. Import elektřiny po roce 2030 překračuje hodnotu 15 TWh, mezi lety 2030 a 2035 se podíl salda na spotřebě elektřiny dostává nad 20 procent. Ani dostavba nových jaderných bloků nesníží v roce 2040 objemy dovozu elektřiny pod dvojnásobek hodnot predikovaných Respondentním scénářem.

Nutnost dozdrojování

Při zohlednění vlivu extrémních meteorologických jevů oba scénáře MAF 2023 vykazují výrazné oslabení zdrojové přiměřenosti. Respondentní scénář už pro rok 2030 předpovídá dramatické překročení normy spolehlivosti LOLE, kdy předpokládaný počet hodin nepokrytého zatížení vzroste na 14, v roce 2035 dosáhne 65 a v roce 2040 poklesne na 32 hodin. Progresivní scénář vlivu počasí připisuje již v roce 2030 celkem 41 hodin LOLE a hodnota postupně roste až na 74 hodin v roce 2040.

Oslabení spolehlivosti dodávky vlivem počasí dále prohloubí problémy spojené s útlumem výroby elektřiny z uhlí a potřebou většího počtu flexibilních zdrojů k regulaci rostoucího podílu OZE. Dodržení normy spolehlivosti si tak vyžádá doplnění elektroenergetické soustavy dalšími zdroji. Rozsah tohoto dozdrojování při zohlednění normálových klimatických podmínek už pro rok 2035 představuje 1 600 – 1 900 MW. Oba scénáře přitom počítají s novou přečerpávací elektrárnou na vodním díle Orlík-Kamýk a se spuštěním dvou nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany, jejichž zkušební provoz se očekává v roce 2036.

Efektivita přiměřenosti

Při analýze využití dovozu elektřiny pro zajištění spolehlivosti rozlišuje MAF CZ import ekonomický, který se realizuje, když je výhodnější elektřinu získat ze zahraniční než vyrobit, a import bilanční vykrývající nedostatečné kapacity tuzemských zdrojů. Oba uvažované scénáře očekávají bilanční import do objemu 9 TWh, což je v souladu s Aktualizovanou státní energetickou koncepcí stanovující bezpečný podíl dovozu na úrovni 10 procent spotřeby země. Nicméně předpokládá se, že zejména v zimních měsících může okamžitý bilanční import dosahovat i velmi vysokých hodnot. A na takovou situaci je nutné se připravit jak podporou domácích zdrojů výroby elektřiny, tak odpovídající modernizací elektrizační soustavy.

V následujících letech bude rovněž stále markantnější pokles ceny elektřiny v letních, a naopak její růst v zimních měsících. Již nyní je od dubna do září především v důsledku vyšší výroby z OZE spojené s ekonomickým importem přebytků elektřiny zejména z Německa patrný výrazný cenový výkyv směrem dolů a tento trend bude v čase sílit. Simulace analýzy MAF CZ rovněž ilustrují růst cenové hladiny elektřiny během zimy způsobený nedostatečnou disponibilitou flexibilního výkonu v době omezené produkce z OZE. Ke zmírnění těchto tendencí a tlumení růstu ceny během zimních špiček spotřeby bude nutné zvýšit počet flexibilních zdrojů elektřiny. Velký význam MAF CZ přikládá také opatřením spojeným se zvyšováním energetické účinnosti a dalším snižováním spotřeby elektřiny.