Gazprom dluží Rakousku 230 milionů i dodávku
Ruský Gazprom dluží rakouské společnosti OMV 230 milionů eur (asi 5,8 mld. Kč).
19. 11. 2024Gazprom má podle rozhodnutí mezinárodní arbitráže zaplatit OMV náhradu ve zmíněné výši za nepravidelné dodávky a za úplné zastavení dodávek plynu do Německa v srpnu 2022. Nejedná se přitom o jediný spor, který rakouská firma s ruskou státní společností vede. S ohledem na skutečnost, že Gazprom rozhodnutí arbitráže nerespektoval, přistoupila OMV k zastavení plateb za dodávku zemního plynu ve snaze umořovat dlužnou částku. Ruský dodavatel zareagoval 16. listopadu v 6:00 SEČ úplným ukončením dodávek suroviny pro Rakousko.
Gazprom své dluhy neuznává
Soudní při s plynárenským kolosem vede od roku 2023 i česká státní společnost NET4GAS, která má v tuzemsku v gesci páteřní síť plynovodů a zajišťuje tranzit zemního plynu. Gazprom si pronajal přepravní soustavu na našem území pro tranzit zemního plynu ze severu na jih Německa a dále do Rakouska a na Slovensko. Sabotáž na podmořském plynovodu Nord Stream v září 2022 ale transport plynu z Ruska do Německa ukončila a Gazprom rezervovanou kapacitu českých tranzitních tras nevyužil.
V závěru roku 2022 exportní divize Gazpromu přestala pronájem potrubí na našem území hradit a NET4GAS v důsledku toho utrpěl miliardové ztráty. Snaha dohodnout se s ruskou stranou na narovnání vzniklé situace nevedla k uspokojivým závěrům a česká státní společnost proto přistoupila k vymáhání neuskutečněných plateb v nespecifikované výši soudně.
Gazprom v odvetě za tento krok letos v březnu zahájil proti NET4GAS soudní řízení u soudu v Petrohradu. Ruský soud vydal zákaz pokračovat v řízení s ruskou plynárenskou společností v zahraničí pod sankcí 112,96 milionu eur (cca 2,8 miliardy Kč), pokud by NET4GAS jeho rozhodnutí respektoval. NET4GAS v srpnu podal kasační stížnost k nejvyššímu soudu Ruské federace, ten se však záležitostí odmítl zabývat, a v podstatě tak verdikt nižší instance potvrdil. V první polovině září letošního roku naproti tomu rozhodčí soud v Praze uznal argumentaci firmy NET4GAS, nařídil Gazpromu uhradit nejen požadovanou částku spolu s úroky z prodlení, ale i náklady řízení. Celková částka nebyla uvedena.
U ruských soudů přitom Gazprom se stejným závěrem jako v případě NET4GAS podal žaloby na řadu dalších evropských firem. Kromě výše zmíněné rakouské OMV je mezi nimi i ČEZ, innogy, Západoslovenská energetika (ZSE), německá Uniper Global Commodities a Metha-Methanhandel, ukrajinský Naftogaz, nizozemský Gasunie Transport Service, provozovatel plynovodu mezi Británií a Nizozemskem BBL nebo polsko-ruský Europol GAZ, který vlastní polskou část plynovodu Jamal-Evropa.
Rakouské objemy převzaly okolní státy, ale na jak dlouho
Rakousko reakci Gazpromu na zastavení plateb očekávalo a na ukončení dodávky ruského plynu se připravilo. Rakouské zásobníky plynu jsou naplněny na 92 procent a OMV má zajištěnou přepravní kapacitu z Německa a z Itálie na potrubní transport suroviny od jiných dodavatelů. Počítá rovněž se zkapalněným zemním plynem z terminálů v Nizozemsku. Oficiálně tak ruský plyn odebírá ze zemí EU už pouze Maďarsko a Slovensko.
Vzhledem k tomu, že se ale celkové objemy zemního plynu proudícího přes Ukrajinu na Slovensko, do Maďarska a dále do Itálie a Srbska a částečně i do České republiky nijak nesnížily, je zřejmé, že „rakouský podíl“ převzaly jiné státy. Celková denní dodávka pro Evropu představuje 42,4 milionu m3, z toho Rakousko čerpalo kolem 17 milionů kubíků. Toto množství nyní nakupují jiní účastníci trhu, kteří plyn přeprodávají dál, a velmi pravděpodobně i do Rakouska a také do České republiky. Například slovenská státní firma SPP poukazuje na to, že potrubní ruský plyn je levnější než kterýkoli jiný.
Nicméně toto potrubí vede přes Ukrajinu a její představitelé opakovaně deklarovali, že nemají v úmyslu obnovit smlouvu o tranzitu, jejíž pětiletá platnost skončí se závěrem letošního roku. Evropa se ze závislosti na ruském plynu již vymanila. Ruský plyn se z původních 40 až 45 procent z doby před zahájením války na Ukrajině podílí na dodávkách do zemí EU nyní asi 18 procenty. Z celkových objemů dovozu plynu do zemí EU představují dodávky tranzitem přes Ukrajinu asi 5 procent a jejich ukončení by tak Evropa měla zvládnout. Potrubím by pak ruský plyn proudil z evropských zemí pouze do Maďarska přes Turecko plynovodem Turk Stream. Po omezení příjmů z dodávek ropy tak Rusku podle všeho klesnou i zisky z prodeje zemního plynu.