Lex plyn pro paroplynky nad 100 MW výkonu

Lex plyn má vytvořit právní rámec pro podporovanou výstavbu nových plynových zdrojů energie s výkonem nad 100 megawattů jako náhrady za postupně odstavované uhelné elektrárny. Na přípravě návrhu, který dnes projednává vláda, se kromě Vlčka podíleli také poslanci Ivan Adamec, Róbert Teleky a Michal Kučera. Mění se jím zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. A jeho cílem je zajistit dostatečnou kapacitu pro výrobu elektrické energie po ukončení provozu uhelných zdrojů.

Sněmovna by Lex plyn měla mít na programu ještě během ledna

Předložení novely Lex plyn jako koaličního poslaneckého návrhu je nestandardně rychlé, nicméně znalci legislativních procesů a fungování parlamentu i tak pokládají iniciativu za poněkud opožděnou a vyjadřují obavu, zda se vůbec stihne příslušné změny schválit. Tím spíš, že kromě samotné výstavby paroplynových elektráren se Lex plyn věnuje také zajištění případné podpory provozu uhelných elektráren, pokud by kvůli stabilizaci dodávek elektřiny pro domácnosti i průmysl bylo nutné držet je v chodu i přes jejich ztrátovost.

Lex plyn rozšiřuje pravomoci Dopravního a energetického stavebního úřadu při povolování klíčových staveb dopravní a energetické infrastruktury a zkracuje délku povolovacích lhůt. Má rovněž pomoci urychlit přestavbu uhelných elektráren na plynové. I nové zdroje by podle názoru ministra Vlčka měly být budovány především tam, kde je dostatečná energetická infrastruktura jako odpovídající kapacita přívodu zemního plynu na jedné a dostatečný vyváděcí výkon z elektrárny na druhé straně.

V současné době pracují na území České republiky tři paroplynové elektrárny. Největší z nich je paroplynová technologie s maximálním výkonem 876 MW v Počeradech na Lounsku, dalšími 2×220 MW výkonu disponuje elektrárna ve Vřesové nedaleko Karlových Varů a do třetice technologie v areálu tepelné elektrárny Kladno, která je schopna operativně využívat zemní plyn i topný olej, a maximální výkon elektrárny činí 60 MW.

Ministr Vlček s odvoláním na analýzu vydanou společností Česká elektroenergetická přenosová soustava (ČEPS) předpokládá, že při současné úrovni výroby a spotřeby elektřiny bude Česká republika potřebovat jako náhradu za uhelné elektrárny výkon v rozmezí 2 500 až 3 000 MW. To by znamenalo zprovoznit tři nebo čtyři nové zdroje s paroplynovou technologií, a to v řádu jednotek let.

Lex plyn může prodloužit život uhelek

Navrhovaná novela energetického zákona se zabývá rovněž otázkou státní dotace provozu uhelných elektráren v případě, že by se jejich provoz majitelům již ekonomicky nevyplácel, ale pro zajištění bezpečného provozu přenosové soustavy by bylo žádoucí ponechat je dále v chodu. Stát ve své energetické koncepci počítal s využitím uhelných elektráren při postupném utlumování až do roku 2033, kdy měl být jejich provoz definitivně ukončen. Vývoj velkoobchodních cen elektřiny a emisních povolenek ale zásadně ovlivňuje rentabilitu uhelných elektráren a jejich majitelé uvažují o dřívějším termínu.  

Lex plyn zavádí mechanismus, s jehož využitím by Energetický regulační úřad mohl „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ provozovateli elektrárny uložit povinnost ponechat zařízení v provozu. Pokud by takto nařízená výroba elektřiny z uhelných zdrojů nepokryla jejich náklady a přiměřený zisk, měli by mít na určitou dobu nárok na finanční podporu. Povinnost vyrábět elektřinu či teplo ve veřejném zájmu je časově omezena lhůtou 12 měsíců, v případě potřeby ji však lze na návrh vlastníka nebo z úřední moci prodloužit.

Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu se v žádném případě nejedná o změnu kurzu směrem k podpoře uhelných zdrojů. Jde pouze o krátkodobé opatření, které po striktně omezenou dobu hrozící výrobní nedostatečnosti detekované ze strany ČEPS umožní přechodně ponechat uhelné zdroje v činnosti. Záměr odstavovat postupně uhelné elektrárny motivovaný nejen ekonomicky, ale také s ohledem na cíle ochrany životního prostředí zůstává v platnosti. Jednou z výhod uhelných elektráren, podobně jako u zamýšlených paroplynových je však možnost poměrně snadno regulovat jejich výkon, což napomáhá stabilizaci elektrizační soustavy. A tento úkol musí být schopné plnit, dokud jejich úkol nepřevezmou paroplynky. I díky Lex plyn by to mohlo být o něco dřív…