LNG terminál na Rujáně pojede naplno od 15. 5.

Už od března plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) funguje v testovacím módu a 15. květen byl stanoven jako nejzazší termín, kdy by měl zahájit pravidelný provoz. LNG terminál ve městě Mukranu nedaleko poloostrova Rujána je druhým zařízením společnosti Deutsche Gas, která jako čistě soukromý projekt provozuje plovoucí LNG terminál také v Lubminu.

LNG terminál v Mukranu zajímá i Česko

Situace v Mukranu má zásadní význam i pro Českou republiku. Vláda si ve snaze vymanit se ze závislosti na ruském plynu pronajala až do roku 2027 část LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, kde jsou pro Česko k dispozici přibližně tři miliardy metrů krychlových plynu ročně. Loňská spotřeba zemního plynu u nás přitom dosáhla historicky nejnižší úrovně 6,76 miliardy kubíků, což odpovídá 73,7 terawatthodinám.

Ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala Česká republika kapacitu také v budovaném pevninském LNG terminálu u města Stade nedaleko Hamburku, kde bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně. Kontrakt je uzavřen na 15 let s možností prodloužení až na 25 let.

LNG terminál ve Stade má oproti Eemshavenu výhodu, že je blíž, zemní plyn tak bude přepravován kratší trasou a přes méně hranic, což přinese úsporu na transportních poplatcích. Pevninské LNG terminály mají také větší kapacitu a umožňují rychlejší vykládku a zplyňování než ty plovoucí, které budou postupně nahrazovat. LNG terminál ve Stade bude vybaven zásobníky na LNG a jeho celková roční kapacita by měla dosahovat 13,3 miliardy metrů krychlových plynu.

Případný podíl na kapacitě LNG terminálu v Mukranu je pro Česko zajímavý proto, že Mukran je propojen s pevninou podmořským plynovodem s vyústěním v Lubminu. V Lubminu přitom končí nyní nepoužívaný plynovod Nord Stream, na nějž navazují plynovody EUGAL vedoucí do Česka, OPAL, který pokračuje do Saska, kde se napojuje na plynovod Gazela směřující také do České republiky, a NEL, jenž vede do Dolního Saska, kde se v Rehdenu nachází hlavní německým zásobník zemního plynu.

Česká vláda se při svých jednáních snaží plynové zdroje maximálně diverzifikovat, protože vnitrozemský stát bez vlastních masivních ložisek zemního plynu vždy bude muset spoléhat na dovoz této suroviny. Německo je jako partner logickou volbou. Kromě již uvedeného Lubminu a Mukranu, kam by se lubminský plovoucí terminál společnosti Deutsche Gas měl přemístit, využívá náš západní soused LNG terminál ve Wilhelmshavenu, který by se měl rozšířit o další pevninskou jednotku podobně jako zařízení v Brunsbüttelu, a na přelomu let 2026 a 2027 by mělo být dokončeno také zařízení ve výše zmíněném Stade.

Jak deklaruje německá firma Hanseatic Energy Hub, která LNG terminál ve Stade realizuje, kromě zpětného zplyňování zkapalněného zemního plynu má zařízení v budoucnu umožnit rovněž dovoz a zpracování klimaticky neutrálního amoniaku, z něhož lze vyrábět zelený vodík.

LNG terminály na Rujáně víří vášně

U Rujány, která je největším německým ostrovem a vyhlášeným letoviskem, jsou nyní celkem čtyři LNG terminály. Oproti Lubminu, s nímž budou terminály v Mukranu propojeny podmořským potrubím o délce 50 kilometrů vedoucím kolem ostrova, má Mukran tu výhodu, že jej neomezují mělčiny a dostanou se k němu i velké tankery.

Místní ale nemají pro rozšiřování infrastruktury LNG terminálů příliš pochopení. V oblasti se očekávají ztráty příjmů z cestovního ruchu na úrovni 20 procent, což představuje miliony eur ročně. Zejména obyvatelé Binzu poukazují na význam lázeňské architektury z dob císařství, která městu propůjčuje jedinečné kouzlo a láká davy turistů, podobně jako mukranský přístav. Odpůrci projektu považují plánovaných šest LNG terminálů s celkovou kapacitou třiceti miliard kubíků plynu ročně za předimenzované a zbytečné.

Analýzy agentury Bloomberg rovněž naznačují, že evropské země byly v rozšiřování LNG infrastruktury příliš velkorysé. Podle některých predikcí by kapacity LNG terminálů po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože spotřeba zemního plynu v důsledku masivnějšího využití energie z obnovitelných zdrojů poklesne.

Institut pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA) uvádí, že se kapacity pro dovoz LNG v Evropě v tomto desetiletí zvýší asi o 50 procent. Do konce roku 2030 by tak EU mohla mít nevyužité kapacity v objemu až 250 miliard krychlových metrů ročně, což je množství převyšující polovinu celkové poptávky po zemním plynu v Evropské unii v roce 2021. V dlouhodobějším horizontu je tak žádoucí, aby LNG terminály bylo možné uzpůsobit i pro jiné suroviny, jako je vodík nebo čpavek.