Náklady na 10 let vytápění plynem

Od začátku tohoto měsíce platí úplný zákaz provozování kotlů 1. a 2. emisní třídy jako hlavního zdroje tepla v objektu. Jeho porušení může být sankcionováno pokutou až do výše 50 000 korun, která může být uložena i opakovaně. Do zákona o ochraně ovzduší se toto nařízení dostalo už v roce 2012 s účinností stanovenou od září 2022, z důvodu pandemie covidu 19 a následné energetické krize byla ale posunuta až na letošek.

Ukončení provozu neekologických kotlů chtěl stát urychlit také s využitím finančních pobídek několika vln takzvané kotlíkové dotace. Ta zprvu zahrnovala i možnost vytápění plynem, plynové kotle ale později státní podporu ztratily. Stále větší popularitě se nyní těší tepelná čerpadla, byť kotlíkové dotace už skončily a finanční prostředky na jejich instalace proudí z programů Nová zelená úsporám, resp. Nová zelná úsporám Light a Oprav dům po babičce.

Vytápění plynem i tak zůstává pro řadu domácností optimální volbou už jen z toho důvodu, že tepelná čerpadla zdaleka nelze osazovat plošně. Jsou určena především pro novostavby splňující přísná kritéria minimální energetické náročnosti budov, případně pro velmi dobře zateplené objekty s podlahovým vytápěním. Jinak jejich účinnost prudce klesá a provozní náklady naopak strmě rostou.

Naproti tomu plynový kotel lze ve většině případů relativně jednoduše připojit ke stávajícímu topnému systému v objektu, byť samozřejmě zateplení domu je vždy žádoucí. Výrazně snižuje spotřebu zemního plynu, který je dražší než tuhá paliva. Česká republika má velmi hustou distribuční síť a v plynofikovaných oblastech je tak vytápění plynem naprosto relevantním řešením.

Náklady na vytápění plynem a tepelným čerpadlem

Vytápění plynem je i bez dotace rovněž finančně dostupnější variantou, jak dokládá porovnání pořizovacích a provizních nákladů u plynového kotle a tepelného čerpadla v rodinném domě. Zjednodušený modelový příklad pomíjí náklady na údržbu, revize, uvažované změny daně, regulovaných plateb, zvedení emisních povolenek na vytápění atp.

Evropa v posledních dvou letech investovala obrovské částky do posílení plynofikační infrastruktury zejména směrem k dovozu zkapalněného zemního plynu LNG, aby oslabila postavení Ruska jako svého dominantního dodavatele suroviny. V geopoliticky bezpečných oblastech je zemního plynu stále dostatek a nepředpokládá se, že by jeho cena ve střednědobém horizontu měla významněji růst. Očekává se spíš opačný trend.

Podporu vytápění plynem po roce 2030 sice v plánech Evropské komise nenajdeme, nicméně od doby jejich přípravy se celosvětová situace významně změnila. Je velmi málo pravděpodobné, že by domácnosti v dohledné době byly nuceny přejít z vytápění plynem na elektřinu, případně na jiný tepelný zdroj z dosud podporovaných.

Přehled dotačních programů využitelných při změně vytápění

Jak uvádíme výše, kotlíkové dotace s finančními prostředky vázanými na jednotlivé kraje, které je také přidělovaly, už skončily. K dispozici jsou ale příspěvky z jiných dotačních programů, a to na změnu vytápění následujících hlavních zdrojů tepla:
– všechny kotle na uhlí nebo koks
– kotle na biomasu (např. kusové dřevo) 1. a 2. emisní třídy
– kotle na topné oleje
– kamna a jiná stará lokální topidla
– elektrické vytápění za tepelné čerpadlo
– plynové kotle v zateplených objektech za tepelné čerpadlo

Nová zelená úsporám Light pro seniory a nízkopříjmové domácnosti poskytuje:
– až 50 000 Kč na kamna na biomasu
– až 110 000 Kč na kotel na biomasu
– až 150 000 Kč na tepelné čerpadlo

Nová zelená úsporám Standard pro ostatní žadatele nabízí:
– až 30 000 Kč na napojení na centrální vytápění
– až 35 000 Kč na lokální kamna na biomasu
– až 90 000 Kč na kotel na biomasu
– až 130 000 Kč na tepelné čerpadlo

Oprav dům po babičce pro ekonomicky aktivní uživatele při výměně zdroje vytápění v rámci renovace spolu s komplexním zateplením umožňuje získat:
– až 40 000 Kč na napojení na centrální vytápění
– až 45 000 Kč na lokální kamna na biomasu
– až 100 000 Kč na kotel na biomasu
– až 140 000 Kč na tepelné čerpadlo