Nord Stream 2: Proč se výstavba plynovodu zadrhla?

Přes některé kritiky běžela výstavba podle plánu

Dohoda o výstavbě plynovodu byla podepsána již v roce 2015. Projekt Nord Stream 2 navazuje na Nord Stream – plynovod vedoucí po dně Baltského moře z Ruska do Německa, který byl spuštěn v roce 2011. Nord Stream 2 mělo být de facto zdvojení tohoto plynovodu, jež mělo zajistit dvojnásobné dodávky plynu na rusko-německé trase.

Proti výstavbě Nord Stream 2 se od počátku ozývala řada hlasů, zejména pak ze států východní Evropy. Ty jsou podmořským plynovodem obcházeny a na rozdíl od dříve mnohem více využívaných kontinentálních tras jim takto vypadávají příjmy z přepravy suroviny. Kritika poukazovala také na nebezpečí závislosti na ruském plynu. Nicméně výstavba plynovodu Nord Stream 2 začala a nic nenasvědčovalo tomu, že by se neměl stihnout termín spuštění naplánovaný na konec roku 2019.

První komplikace přišly s Dánskem

První vážnější problémy při výstavbě Nord Stream 2 se projevily v září loňského roku. V době, kdy byly hotovy více než tři čtvrtiny plynovodu, vyšlo najevo, že odpovědné úřady Dánska zatím nevydaly povolení pro stavbu v dánských vodách. Akcionáři Nord Stream 2 byla tato komplikace prezentována spíše jako byrokratická překážka, než jako zásadní problém. Přesto z jejich strany poprvé zazněly hlasy o tom, že by termín spuštění mohl být z těchto důvodů v řádu měsíců zpožděn.

Na konci října 2019 dánský energetický úřad vydal potřebný souhlas a dokončení Nord Stream 2 tak již nic nestálo v cestě. Dánsko povolilo trasu jihovýchodně od ostrova Bornholm. Ta je asi o osm kilometrů delší, než ta prosazovaná klíčovým akcionářem – ruskou společností Gazprom. Tato skutečnost však nepředstavovala žádné zásadní potíže a firmy stojící za výstavbou opět začaly cílit na dokončení ještě v roce 2019.

Americké sankce výstavbu paralyzovaly

To nejhorší pro výstavbu plynovodu však mělo teprve přijít. V prosinci 2019 v době, kdy bylo dostavěno 93 % plynovodu a zbývalo položit potrubí na posledních 160 kilometrech, posvětil americký prezident Donald Trump uvalení ekonomických sankcí na podniky spojené s výstavbou Nord Stream 2. Spojené státy od začátku projektu patřily mezi jeho nejhlasitější odpůrce. Podle prohlášení představitelů USA jim vadila přílišná energetická závislost Evropy na Rusku. Do hry však vstupuje také snaha dostat do Evropy americký zkapalněný plyn právě na úkor ruského plynu.

Americké sankce byly výrazně kritizovány zejména ze strany hlavních zainteresovaných zemí, tedy Německa a Ruska. To, že sankce plní zamýšlený účel, se stihlo projevit ještě v roce 2019. Švýcarská společnost Allseas Group, jejíž lodě potrubí pokládaly, těsně před koncem roku oznámila, že se z projektu stahuje. Akcionáři Nord Stream 2, kterými jsou kromě Gazpromu společnosti Uniper, Shell, Engie, Wintershall Holding a OMV, tak čelí velkým komplikacím. Allseas Group disponující technikou a loděmi schopnými pokládat potrubí byl jedním z klíčových aktérů celé výstavby.

Budoucnost Nord Stream 2 je plná otazníků

Odhadovat v současné době jakým způsobem, kdy a zda vůbec bude plynovod Nord Stream 2 dokončen, je v podstatě nemožné. Výstavba je nyní na mrtvém bodě. Předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv se nechal slyšet, že Rusko disponuje alternativními možnostmi, jak Nord Stream 2 dokončit a jediné, co americké sankce způsobí, bude zpoždění projektu.

Jako jedna z možných alternativ bývá uváděna ruská loď Akademik Čerskij, která je uzpůsobena k pokládání podmořského potrubí. Ta se však v době posvěcení sankcí nacházela na Dálném východě a podle původních odhadů nebylo vzhledem k rychlosti plavidla reálné, aby byla v Evropě dříve než na konci dubna. Tyto spekulace posílily, když se loď skutečně začala plavit směrem k Evropě a opět trochu oslabily poté, co místo k Suezu zamířila k pobřeží Mosambiku. Nelze však vyloučit, že se jedná o zastávku spojenou s technickými úpravami plavidla, které by před nasazením lodě v Baltském moři byly nevyhnutelné. Ze strany hlavních aktérů nebyla tato varianta doposud potvrzena, ani vyvrácena.

Problémů může být ještě více

Olej do ohně přilévá také Ukrajina. Tato země rovněž od počátku aktivně vystupovala proti vybudování Nord Stream 2 – při využívání kontinentálních tras patří Ukrajina ke klíčovým tranzitním zemím. Ředitel státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Andriy Kobolyev v průběhu března letošního roku prohlásil, že firma vyjednává s USA o dalších opatřeních, které by zabránily dokončení plynovodu.

Na problémy naráží Nord Stream 2 také v souvislosti s legislativou EU. Úprava unijního práva způsobila změnu přístupu k plynovodům vedoucím ze zemí mimo EU. Z toho vyplývá řada povinností, mj. zavedení transparentních tarifů za přepravu plynu, umožnění přístupu třetím stranám, unbundling a další. Developer projektu Nord Stream 2 momentálně žádá o udělení výjimky z unijní legislativy, která by zmírnila omezení vyplývající pro využívání plynovodu.