Nord Stream 2 údajně koupí USA

Na Nord Stream před ruským napadením Ukrajiny spoléhalo Německo i další státy EU jako na stálý zdroj levného zemního plynu. Podmořský plynovod tvoří dvě linky po dvou větvích paralelně vedeného potrubí propojujícího po dně Baltského moře Rusko s Německem. První větev Nord Stream 1 byla spuštěna do provozu už v listopadu 2011, o necelý rok později ji doplnila druhá paralelní linka a vedení dosáhlo roční kapacity 55 miliard m³ zemního plynu. Navazující podzemní plynovody Nell a Opal dopravovaly surovinu z Německa do České republiky a dál do Evropy.

Ke zprovoznění dalších dvou linek plynovodu pod názvem Nord Stream 2, které byly dokončeny v roce 2022 a měly kapacitu potrubního spojení zdvojnásobit, už nedošlo. Naopak dodávky dopravované přes první dvě linky slábly, až byla přeprava zemního plynu touto cestou zcela zastavena. Po invazi na Ukrajinu se Evropa urychleně snažila ze závislosti na ruských surovinách vyvázat a postupně si našla nové zdroje. Koncem září 2022 došlo ke třem podmořským výbuchům, které přerušily obě potrubí Nord Stream 1 a poškodily jednu linku Nord Stream 2. Provozuschopná tak zůstala jediná linka s roční kapacitou 27,5 miliardy m³.

Nord Stream 2 znovu ve hře?

Od konce loňského roku prosakují zprávy, že Spojené státy Americké usilují o převzetí zbylé funkční části plynovodu. Informací z různých zdrojů přibývá, a vzhledem k tomu, na kolika různých frontách dokázala administrativa prezidenta Donalda Trumpa v krátkém čase překvapit, nelze nad nimi jen mávnout rukou. Ostatně o kolosálních hospodářských dohodách mezi USA a Ruskem se rozhovořil sám prezident Trump po svém nedávném telefonátu s prezidentem Putinem.

Ve svém prvním funkčním období v letech 2017 až 2021 přitom Trump chtěl projekt Nord Stream 2 zablokovat a apeloval na Německo, a potažmo EU, aby místo potrubního plynu z Ruska raději odebíraly americký zkapalněný LNG. Britské The Times začátkem března uvedly, že Trumpův postoj je nyní přesně opačný. Součástí aktuálního posilování vztahů mezi Ruskem a USA tak podle všeho může být i plán na převzetí plynovodu americkými investory. Příznačné rovněž je, že jednání se neúčastní Německo, které myšlenku zprovoznění plynovodu oficiálně odmítlo.

Nicméně deník Wall Street Journal už vloni v listopadu informoval, že miamský investor Stephen Lynch o koupi Nord Stream 2 usiluje údajně s vidinou budoucích mírových jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Na zprovoznění plynovodu se zapojením amerických investičních kruhů se podle britských Financial Times podílí bývalý rozvědčík východoněmecké tajné služby Stasi a přítel ruského prezidenta Matthias Warnig.

Nabízí se tak otázka, na jaké straně a proti komu má v mocenské architektuře USA a Ruska Nord Stream 2 vlastně posloužit. USA by jeho převzetím měly pod kontrolou jak masivní objemy LNG, které do Evropy posílají přes moře na svých tankerech, tak potenciální potrubní dodávku z Ruska.

Bankrot a nejasná vlastnická struktura

Nord Stream 2, jak již bylo řečeno, nebyl dosud komerčně provozován, v rámci příprav jeho spuštění bylo potrubí pouze naplněno technickým plynem. Majitelem je dceřiná společnost ruského státního plynárenského gigantu Gazprom. Ten je sice 100% vlastníkem, nicméně přibližně polovinu investice na výstavbu (v celkové hodnotě 11 miliard amerických dolarů) poskytlo jako půjčku pět evropských energetických společností (Engie, OMV, Shell, Uniper a Wintershall).

Všechny tyto firmy své dluhy odepsaly, švýcarská pobočka Gazpromu krátce po invazi vyhlásila bankrot a německá vláda zastavila licenční řízení, takže Nord Streamu 2 dosud nemá dokumenty potřebné k zahájení činnosti. Náklady na opravu všech tří poškozených větví potrubí zřejmě překročí 540 miliard dolarů. Vstup amerických investorů by výměnou za podíl ve společnosti mohl zachránit Nord Stream 2 před bankrotem.

Příznivci plánů na zprovoznění Nord Stream 2 předpokládají, že převzetí plynovodu americkými podnikatelskými subjekty by ruskému zemnímu plynu znovuotevřelo cestu do Evropy. Procesu by ovšem muselo předcházet zrušení amerických sankcí vůči Rusku, souhlas Moskvy s obnovením prodeje zemního plynu, ochotu EU k nákupům a v neposlední řadě také povolení německých úřadů jeho distribuce evropským odběratelům. Připomeňme, že licenční řízení pro Nord Stream 2 bylo zastaveno.

Německá politická scéna je přitom v názorech na uvedení Nord Stream 2 do provozu rozdělená. Příznivci od přílivu zemního plynu z dalšího zdroje očekávají pokles cen a oživení ekonomiky. Odpůrci připomínají negativní důsledky závislosti Německa na Rusku, kdy ještě v roce 2021 prostřednictvím Nord Stream 1 přicházelo do země celých 40 procent tehdejšího dovozu zemního plynu.