Plynové elektrárny v Německu dalších 17 let

Plynové elektrárny v Německu díky prodloužení dotačního režimu mohou počítat s podporou až do roku 20242, neboť dotace lze podle zavedených pravidel následně čerpat dalších 12 let. Finanční pomoc je určena pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.

Plynové elektrárny mají stabilizovat soustavu

Němci v dubnu roku 2023 ukončili provoz poslední ze svých pěti jaderných elektráren. A plynové elektrárny tak spolu s rovněž utlumovanými uhelnými elektrárnami díky svému rychlému náběhu a snadné řiditelnosti představují významný stabilizační prvek v elektroenergetické soustavě s rostoucím podílem zdrojů závislých na počasí.

Podle dat Fraunhoferova institutu v Německu vloni podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhl úrovně 62,7 procenta a objemu 275,2 terawatthodiny (TWh). Z tohoto množství dodaly 33 procent větrné elektrárny (136,4 TWh) a solární elektrárny vyrobily 14 procent (72,2 TWh). Německo přitom v roce 2024 více elektřiny dovezlo, než exportovalo, a to o 24,9 TWh. 

Na masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie země vsadila v rámci takzvané Energiewende (energetický přechod) a řadí se rovněž k několika členským státům Evropské unie, které chtějí do roku 2035 své energetiky dekarbonizovat a už v roce 2045 být klimaticky neutrální, což je pětiletý předstih oproti závazku EU jako celku. Prodloužení podpory pro plynové elektrárny tak v podstatě znamená, že Německo tomuto ambicióznímu plánu nemůže dostát.

Představa strany Zelených, že německý plynárenský sektor bude po roce 2035 fungovat na zelený vodík, pomalu ale jistě bere za své. Produkce zeleného vodíku z přebytků energie vyráběné v solárních a větrných parcích je stále velmi nákladná a vláda odstoupila od záměru, který měl stávající plynové elektrárny v podstatě donutit k přechodu na vodík.

Příliš rychlý odklon od jádra i uhlí a dunkelflaute

Spor o plynové elektrárny je do určité míry součástí i probíhající německé vládní krize. Ekonomika se potýká s řadou problémů mimo jiné i kvůli vysokým cenám energií. Energiewende přinesla vysokou závislost Německa na přísunu elektřiny z větrných zdrojů, jehož objemy kolísají podle rychlosti proudění vzduchu nad severem země. Zvláště jev nazývaný dunkelflaute, kdy nesvítí slunce, ani nefouká vítr, který se zvláště v zimních měsících pravidelně opakuje, představuje doslova pohromu. Například loni v listopadu bylo nutné, aby plynové elektrárny dodaly meziměsíčně o 79 procent víc elektřiny, protože výroba z obnovitelných zdrojů nebyla dostatečná.

Koaliční vládu socialistů, Zelených a FDP opustila posledně jmenovaná strana ještě před pádem kabinetu. Předčasné volby se budou konat 23. února, nicméně už v prosinci 2024 chtěla odstupující vláda kancléře Olafa Scholze prosadit zákon podporující plynové elektrárny. Zatímco ministerstvo hospodářství trvalo na tom, aby nově budované plynové elektrárny využívaly systémy, které umožní jejich pozdější konverzi na spalování vodíku, opoziční CDU preferovala standardní plynové elektrárny s technologií CCS na zachytávání a ukládání oxidu uhličitého.

Lídr CDU Friedrich Merz sebevědomě prohlásil, že po očekávaném volebním vítězství konzervativní koalice CDU/CSU bude co nejdříve postaveno padesát nových plynových elektráren, aby mohly být co nejrychleji zapojeny do sítě. A začátkem února němečtí poslanci vyslovili souhlasili s tím, aby plynové elektrárny mohly čerpat státní dotace až do roku 2042.

Merz také označil za velkou chybu Scholzova kabinetu odstavení německých jaderných elektráren v době energetické krize. Případné spekulace o návratu Německa k jaderné energii odborníci odmítají s tím, že opětovné zprovoznění odpojených bloků by bylo příliš nákladné. U části z nich již byla zahájena demontáž, zbylé by musely znovu projít povolovacím procesem a výstavba nových bloků trvá dlouho a je finančně velmi náročná.

Plynové elektrárny potřebuje i Česká republika

Schvalovacím procesem aktuálně prochází návrh novely energetického zákona známý pod názvem Lex plyn, který by měl i u nás urychlit a usnadnit výstavbu plynových elektráren. Postupně mají nahradit uhelné bloky a také doplnit výkonově nestabilní větrné a solární elektrárny. Až o pět let by se měl zkrátit povolovací postup pro plynové elektrárny s výkonem od 100 megawattů budované jako náhrada uhelných zdrojů ve stejné lokalitě. Díky využití stávajícího připojení k elektrizační soustavě se výstavba plynových zdrojů urychlí a zlevní.