Plynovod Alaska LNG za 44 miliard dolarů

Na plynovod Alaska LNG se odvolával jako na možný zdroj značných příjmů z prodeje zemního plynu především do Asie. O projektu se uvažuje řadu let, nicméně studie proveditelnosti vydaná americkou poradenskou firmou Wood MacKenzie v roce 2016 zpochybnila jeho nákladovou strukturu a označila plynovod Alaska LNG za nejméně konkurenceschopný projekt tohoto typu na světě. V reakci na výsledky studie od účasti odstoupily energetické společnosti BP, ConocoPhillips a ExxonMobil.

Situace na energetickém trhu se ale od té doby výrazně změnila. Přestože náklady na realizaci projektu byly už v roce 2020 odhadovány na 38,7 miliardy dolarů a nyní se pracuje s investicí ve výši 44 miliard dolarů, v porovnání s podobnými zařízeními v Mexickém zálivu hovoří pro plynovod Alaska LNG relativní blízkost asijských trhů.

Plynovod Alaska LNG už v roce 2031

Energetická firma Glenfarne se sídlem v New Yorku a společnost Alaska Gasline Development Corporation uzavřely dohodu na rozvoji projektu. Plynovod Alaska LNG v délce 1 300 kilometrů by měl dopravovat zemní plyn napříč státem ze severních nalezišť na jižní poloostrov Kenai. Zde by měla být poblíž městečka Nikiski vybudována stanice na zkapalňování zemního plynu, který se bude LNG tankery dopravovat přes moře především do Asie. Se zprovozněním celé soustavy se počítá už v roce 2031.

Naleziště North Slope by měla dodávat 980 milionů kubíků zemního plynu denně a kapacita zkapalňovacího zařízení Nikiski je plánovaná na 20 milionů tun ročně LNG ročně, takže by mohlo konkurovat již fungujícím ruským stanicím Jamal LNG a Arctic LNG 2. Ruské arktické projekty ovšem na přepravu LNG musí využívat ledoborce, kterých je omezený počat a jejich provoz je nákladnější. Naproti tomu plynovod Alaska LNG díky svému jižnímu vyústění v nezamrzajících vodách může spoléhat na konvenční LNG tankery.  

Na poloostrově Kenai přitom svého času pracoval největší podnik na produkci LNG na světě. Tamní zkapalňovací stanice založená v roce 1969 také patřila k celosvětově nejstarším. Postupně ale ztrácela rentabilitu a po 48 letech byl její provoz v roce 2017 ukončen. Spojené státy přitom mimo stanici Kenai prakticky až do roku 2016 LNG nevyvážely. Od té doby se ale USA staly největším světovým exportérem LNG a s podílem přibližně 55 procent jsou rovněž největším dodavatelem LNG do zemí EU. Největšími globálními odběrateli LNG jsou Čína a Japonsko.

Opatrný zájem asijských zemí

Zatímco prezident Trump hovoří o zapojení asijských států do projektu jako o hotové věci, představitelé Japonska, Jižní Koreji či Tchaj-wanu plynovod Alaska LNG sice považují za zajímavou příležitost, nicméně finanční účast na něm spíše teprve zvažují. Potvrzeno podle všeho zatím není nic.

Japonský premiér Šigeru Išiba se přesto nechal slyšet, že rozšíření dovozu zemního plynu, bioetanolu či čpavku ze Spojených států prospěje národním zájmům obou zemí, neboť Japonsko by tak stabilizovalo dodávky energií a USA by si snižovaly obchodní deficit. Připravují se rozhovory na vysoké úrovni o možných výjimkách z amerických cel navázaných na případné nákupy větších objemů LNG z USA.

Jihokorejský ministr průmyslu Ahn Duk-geun ještě před Trumpovým projevem v Kongresu potvrdil, že jeho země se s USA dohodla na vytvoření pracovní skupiny. Ta by měla mimo témat cel a dalších opatření projednávat také otázky energií včetně právě plánů na plynovod Alaska LNG. I on označil projekt za předmět společného zájmu obou zemí.

Výhrady ochránců přírody i ekonomů

Ekologové poukazují na skutečnost, že plynovod Alaska LNG je svým rozsahem tak zásadní, že nebude možné eliminovat jeho vlivu na některé dosud nedotčené oblasti. Jeff Ordower, ředitel globální organizace zabývající se klimatickými změnami 350.org pro Severní Ameriku, mimo jiné zdůraznil, že plynovod Alaska LNG představuje další „uhlíkovou bombu“, která neúměrně zasáhne domorodé aljašské komunity a zhorší dopady změny klimatu v zemi i celosvětově.

Ekonomové upozorňují, že boom zájmu o LNG zažíváme právě teď, přičemž některé části nově vybudované evropské infrastruktury se už nyní ukazují jako předimenzované. Kladou si pak otázku, jestli v roce 2031, kdy bude plynovod Alaska LNG nejdříve dokončený, už nebude poptávka po LNG za zenitem.