Proč ceny plynu rozhýbou následující 3 týdny

Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro Českou republiku určující, se krátkodobé obchody uzavíraly právě za takových podmínek. Roční produkt nákupu CAL 25 pro dlouhodobé kontrakty vykazoval v srpnu ceny plynu v zaokrouhleném rozpětí od necelých 41 do téměř 45 EUR. Očekává se, že ceny plynu s dodávkou v říjnu mohou v následujících několika týdnech růst.

Ceny plynu vs. norská letní údržba

Norsko se po ruské invazi na Ukrajinu stalo hlavním dodavatelem zemního plynu do Evropy. Ceny plynu byly společností Gazprom manipulovány už před vypuknutím otevřeného konfliktu v únoru 2022 a Rusko tak zneužívalo svého postavení dominantního exportéra strategické suroviny. Evropa ve snaze vymanit se ze závislosti na nevyzpytatelném dodavateli a nepodílet se obchodováním s ním na financování války našla nové zdroje zemního plynu a dál rozšiřuje potřebnou infrastrukturu.

Diverzifikace zdrojů zvýšila podíl dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zámoří a dalších států, největším potrubním dodavatelem zemního plynu pro země EU je Norsko. Dovoz zemního plynu z Norska v roce 2023 dosáhl 87,7 miliardy m³. Ceny plynu vyhnané energetickou krizí do astronomických výšek, kdy ty krátkodobé v létě 2022 atakovaly hladinu 340 EUR za MWh, se tak postupně stabilizovaly. Nicméně stále zůstávají velmi volatilní a trh citlivě reaguje na sebemenší podněty.

Přestože evropské zásobníky jsou naplněné nad 91 procent své kapacity, chystaná odstávka byla předem ohlášená a pravidelně se opakuje, očekává se, že ceny plynu vzrostou, byť výkyv bude pravděpodobně jen krátkodobý. Kontrola a údržba norské plynofikační soustavy je předběžně naplánovaná na tři týdny od konce srpna. Dodávka zemního plynu se přitom nepřeruší úplně, bude jen omezena asi o 120 milionů krychlových metrů denně, tedy přibližně o třetinu obvyklých toků do Evropy.

Postup je samozřejmě nastaven tak, aby výpadek produkce byl co nejmenší a nejkratší. Viceprezident společnosti Gassco, která norskou síť plynovodů spravuje, Alfred Skar Hansen, se přesto pokusil veřejnost opatrně připravit na možné nedodržení termínu, když se vyjádřil v tom smyslu, že odchylky od plánu jsou prakticky jisté.  

Koncových zákazníků by se ale situace nijak výrazně dotknout neměla, protože stabilní dodavatelé mají většinu objemů plynu pro své zákazníky již nakoupené. Ceny plynu se tak změní spíše jen těm, kteří využívají takzvané krátkodobé produkty, které reflektují denní (spot), případně měsíční kolísání ceny.  

Bude se historie opakovat?

Vloni na podzim byla společnost Gassco nucena prodloužit odstávku plynového pole Skarv kvůli komplikacím při údržbě o dva týdny a ceny plynu v TTF vyskočily o deset procent na tehdejší měsíční maximum 44 EUR za MWh. Naplněnost zásobníků za celou EU i v Německu, které má v Evropě spotřebu plynu nejvyšší, přitom byla ještě vyšší, než je ta aktuální, a dosahovala téměř 95 procent.

Na začátku letošního června došlo k poškození plynovodu mezi Norskem a Británií na plošině Sleipner. Ta asi 250 kilometrů od norského pobřeží představuje důležité spojovací místo dvou podmořských potrubí. Dodávky zemního plynu na této trase musely být kvůli nebezpeční výbuchu zcela zastaveny. Trh na tuto zprávu při prvotní neznalosti minimálního rozsahu poškození propadl panice. V obavě ze ztráty až dvaceti procent z objemu dodávek suroviny zareagoval prudkým růstem ceny plynu dokonce o třináct procent, takže se v TTF dostala až na 38 EUR za MWh, což v té době bylo letošní maximum.

Varování před ruskými sabotážemi

Klidu nepřidává ani upozornění bezpečnostních služeb sedmi evropských států na možnost ruských sabotáží kritické infrastruktury adresované představitelům norské energetiky. Norské zpravodajské služby s touto hrozbou pracují už delší dobu, při schůzce na začátku tohoto týdne svého partnera k vysoké obezřetnosti vyzvali i zástupci bezpečnostních složek Německa, Belgie, Nizozemska, Finska, Švédska a Islandu.

Incidenty spojované se záškodnickou činností subjektů s vazbami na Rusko zaznamenaly ve vysokém počtu různé evropské země. Rovněž cizinec z Latinské Ameriky zadržený v červnu v Praze v souvislosti se žhářským útokem na autobusy dopravního podniku měl podle všeho jednat na ruskou objednávku. Kromě dlouhodobého rizika špionážních operací tak Evropa ze strany Ruska nyní čelí i hrobě sabotáží. A zásah energetické infrastruktury by při její celoevropské provázanosti mohl být velmi citelný.