Ropa v Česku je ze 65 procent ruská

Do České republiky navzdory evropským sankcím proudí ruská ropa v největších objemech za několik posledních let. Zatímco zemního plynu z Ruska letos nepřitekla ani kapka, ropa podléhá zvláštnímu režimu. V souvislosti s invazí na Ukrajinu je ruská ropa a obchodování s ní zatížena částečným unijním embargem a zastropováním ceny, které vstoupily v platnost už v prosinci roku 2022.

Do Česka ruská ropa smí

Přestože ruská strana v reakci na sankce EU formálně zakázala prodej suroviny do zemí, které na zmíněný cenový limit přistoupí, ropa dovezená letos do České republiky je ze 65 procent ruská. S ohledem na předchozí výraznou závislost naší země na dodávkách z Ruska, kterým byly přizpůsobeny i zpracovatelské technologie, získala Česká republika výjimku ze sankčních podmínek. Její původní platnost do konce roku 2024 byla dokonce prodloužena až do doby, než ČR bude mít plnohodnotnou náhradu. K tomu by mělo dojít na začátku roku 2025, kdy bude završena realizace projektu TAL-PLUS na navýšení kapacity ropovodu TAL, a ropa se k nám bude dostávat výhradně z jižního směru.  

Ruská ropa přitom v posledním půlroce dosáhla v Česku rekordních objemů. Tvoří 65 procent celkového dovozu, když za celý loňský rok to bylo 56 procent a za předchozí léta ještě méně. Důvodem navyšování nakupovaného množství nejen v České republice ale i v dalších státech EU je snaha zajistit pro evropské rafinérie dostatek suroviny před očekávanými výpadky v tranzitu ropy z Ruska přes Ukrajinu.

Ze dvou cest zbude jedna

Ropa se do České republiky dopravuje dvěma produktovody. Ropovod Družba vede z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko. Ropovod TAL přivádí ropu z italského Terstu přes Rakousko až do německého Ingolstadtu, kde se napojuje na potrubí IKL vedoucí k české hranici. Vlastníkem a provozovatelem české části obou ropovodů je státní společnost MERO, která je jediným přepravcem ropy do České republiky.

Oba produktovody ústí do Centrálního tankoviště ropy u Nelahozevsi, kde se nachází 17 nádrží se skladovací kapacitou téměř 1,7 milionu metrů krychlových ropy. Celkový import do České republiky loni činil 7,4 milionu tun ropy, přičemž podíl obou ropovodů byl přibližně stejný s mírně větším objemem ve prospěch Ruska. To se do dvou let má zásadně změnit.

Ve snaze zcela se vzdát ruské ropy spustila Česká republika projekt na posílení přepravní kapacity ropovodu TAL. V současné době produktovod každoročně přivede do Evropy kolem 43 milionů tun ropy. Do ČR potrubí TAL a navazující IKL dodává objem v rozmezí 3-4 miliony tun ropy.

Technické úpravy spočívající především v intenzifikaci zvýší provozní kapacitu ropy přepravované ropovodem TAL až na 48 milionů tun ročně, přičemž kapacita pro Českou republiku se navýší na 8 milionů tun ropy ročně. To je dostatečné množství pro obě české rafinerie v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou, které vlastní ORLEN Unipetrol RPA.

Kromě úprav na samotném ropovodu TAL se předpokládají také dílčí zásahy na ropovodu IKL. S ohledem na navýšení přepravovaného objemu ropy se rovněž posuzují možnosti skladovacích kapacit tankoviště MERO Germany ve Vohburgu i Centrálního tankoviště ropy v Nelahozevsi.

Celkový rozpočet projektu TAL-PLUS včetně úpravy technologie MERO Germany, úpravy technologie MERO ČR a vedlejších nákladů se odhaduje na 1,3 až 1,6 miliard Kč. V případě potřeby navýšení skladovacích kapacit činí odhad nákladů 2,3 miliardy Kč při kurzu 25 Kč/EUR. Financování v plné výši ponese společnost MERO.

Realizace je odhadována v časovém horizontu přibližně 25 měsíců. Pokud by byly budovány i nové skladovací nádrže, byla by potřebná doba delší. V poslední červencové dekádě společnost MERO dokončila výběr dodavatelů technologických komponentů, které se budou do potrubí instalovat, současně probíhalo výběrové řízení na dodávku průtokoměrů a byla zahájena projekční příprava úprav potrubí a další stavebních činností.

K vlastnímu rozšíření přepravní kapacity ropovodu dojde v podstatě zrychlením proudění ropy v potrubí. Po celé trase z Itálie přes Rakousko do Německa proto musí být osazena nová čerpadla, která urychlí průtok ze stávajících 6 400 na 7 500 m3 ropy za hodinu.