Smluvní sankce až 40 % z ceny zmařené dodávky

Podmínky smluvní sankce za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou byly doposud u jednotlivých dodavatelů energií různé. Seriózní obchodníci s nimi obvykle seznamují potenciálního zákazníka nejpozději při podpisu smlouvy, neboť bývají součástí smluvní dokumentace. Klienti tak v drtivé většině případů i v minulosti věděli, jaké důsledky pro ně bude mít případné předčasné ukončení smlouvy na dodávku elektřiny nebo zemního plynu.

Smluvní sankce byla až donedávna v podstatě formalitou, velmi málo užívaným nástrojem kontraktu na dodávku energií určeným pro výjimečné případy předčasného ukončení smlouvy ze strany zákazníka. Energetická krize z uplynulých let však roli smluvní sankce změnila. Prudký růst cen energetických komodit způsobil, že dodavatelé svým klientům dokázali zajistit stabilní dodávku pouze prostřednictvím drahých nákupů. Zvýšené náklady se postupně promítly i do ceníků pro koncové odběratele, kteří si v obavě z nedostatku elektřiny i plynu vyšší ceny zafixovali.

Když ceny energií po odeznění krizových let začaly na začátku letošního roku klesat, řada odběratelů nechtěla na svých fixovaných cenách setrvat a pokoušela se smlouvy na dobu určitou předčasně ukončit. V té chvíli dodavatelé využili svého práva daného občanským zákoníkem a sáhli ke smluvní sankci. Média začala přinášet zaručené tipy, jak se ze smlouvy co nejsnáze, a pokud možno bezbolestně vyvázat.

Energetický regulační úřad (ERÚ) ve svém prohlášení upozornil, že kormě smluvní sankce si někteří dodavatelé účtují i náhradu škody, což bylo interpretováno jako rada, aby si odběratelé dobře spočítali, zda se jim podpis smlouvy u nového dodavatele s nižší cenou komodity při započtení celkové „pokuty“ za předčasné vypovězení smlouvy u toho stávajícího skutečně vyplatí. ERÚ ovšem důrazně popřel, že by nabádal spotřebitele k nedodržování smluvních závazků.

Smluvní sankce jako pojistka stabilní dodávky

Ve smlouvě na dodávku energií se obchodníci zavazují za předem dohodnutých podmínek (cena, délka trvání kontraktu, objem spotřeby) zajistit pro své klienty elektřinu a plyn. Stabilní dodavatelé s cílem dostát tomuto závazku nakupují energetické komodity pro své zákazníky průběžně a obvykle větší část spotřeby dopředu. Díky postupným nákupům za různé ceny dokáže obchodník eliminovat sezónní výkyvy velkoobchodního trhu i další vlivy a snáze udrží pro koncového odběratele stálou cenu.  

Pokud klient nedodrží svou část dohody, smlouvu předčasně ukončí a předpokládanou dodávku tak zmaří, obchodník se neodebrané elektřiny či plynu musí „zbavit“, tedy odprodat je jiným zájemcům. Tím mu vzniká ztráta. Smluvní sankce mu takovou ztrátu kompenzuje, protože jinak by musel tyto náklady plošně rozprostřít mezi ostatní své zákazníky. Jak jsme zmínili výše, princip a podmínky uložení smluvní sankce se doposud u dodavatelů lišily.

Novela energetického zákona věnovaná primárně akumulaci a agregaci flexibility, která vychází z evropské směrnice a měla být do naší legislativy transponována už v roce 2021, pravidla pro uložení smluvní sankce sjednocuje. Při předčasném ukončení smlouvy ze strany klienta budou dodavatelé oprávněni požadovat až 40 % finanční částky, kterou by získali do sjednaného vypršení platnosti kontraktu. Částka je sice vyšší, než byla běžná dosavadní praxe, ale zamezí se extrémům, kdy smluvní sankce u některých dodavatelů dosahovaly vyšších desítek či dokonce stovek tisíc korun.

I když je pravda, že při vypovězení tříleté fixace hned v prvním roce smluvního závazku může smluvní sankce i podle nových pravidel vyšplhat do desítek tisíc korun, převládá názor, že stanovení horní hranice finančního postihu je správným krokem. V konečném důsledku dává spotřebiteli lepší postavení, protože má oporu přímo v energetickém zákonu a situace na trhu je přehlednější. Spotřebitelům i podnikatelům přitom zůstává právo domáhat se v souladu s ustanovením občanského zákoníku soudního snížení pokuty, jestliže ji shledají nepřiměřenou.

Index zajištění obchodníka chrání zákazníky

Zatím poslední novela energetického zákona mimo jiné zavádí do zdejšího právního řádu takzvaný index zajištění obchodníka. Dodavateli energií u produktů s fixací ceny ukládá povinnost předem zajistit určité množství elektřiny a plynu. Už v době, kdy se zákazníkem uzavírá smlouvu, musí mít pro něj zajištěný určitý podíl energie (70 %) na příští tři roky, což bude vykazovat dvakrát ročně. Pokud odběratel zjistí, že pro něj obchodník odpovídající množství elektřiny nebo zemního plynu zajištěno nemá, má právo od smlouvy odstoupit.

Novelu Lex OZE III již schválila Sněmovna, ještě ji musí odsouhlasit Senát a následně podepsat prezident republiky. V platnost by měla vstoupit v příštím roce.