Teplárna přejde z uhlí na plyn za 7 miliard

Jako teplárna se v České republice označuje zařízení, které spalováním nejčastěji hnědého uhlí získává energii a využívá ji následně k ohřevu vody na vysokotlakou páru pro pohon parní turbíny generátoru elektřiny. Velmi horká pára pak odchází do výměníku a předává své teplo do soustavy pro rozvod tepla.

Teplárna se tedy zabývá kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s rozmanitým dalším využitím, jako jsou různé technologické procesy, ohřev užitkové vody nebo vytápění. Tím se liší od výtopny, která slouží primárně pro výrobu tepla. Výtopny s nižším výkonem a zpravidla omezenou lokální působností nazýváme kotelnami.

Teplárna budoucnosti nebude uhelná

V České republice působí 36 teplárenských společností, které provozují téměř pět desítek teplárenských podniků. Teplárna v Plzni, konkrétně firma Plzeňská teplárenská, a.s., je největším výrobcem tepla v západních Čechách, většinově patří městu Plzeň a z 35 procent skupině EPH Daniela Křetínského. V současné době se zabývá projektem na změnu technologie, kdy místo spalování uhlí bude využívat zemní plyn s tím, že výhledově může být palivem i vodík.  

Mělo by se jednat o dva paroplynové systémy, jeden v teplárně v Doubravce a druhý v areálu Škody Plzeň. Realizace se uskuteční za plného provozu, její dokončení se očekává do roku 2029. Projekt je stále ve stádiu příprav, nicméně předpokládaná investice odhadovaná ještě vloni na 4 miliardy korun se v současné době vyhoupla na 7 miliard. Polovinu by firma chtěla získat formou dotace z výzvy Heat evropského Modernizačního fondu, jednu a půl miliardy bude hradit ze svých prostředků a další dvě až dvě a půl miliardy korun by měli poskytnout akcionáři a banky.

Ve zmíněné výzvě Heat evropského Modernizačního fondu je alokováno 200 miliard korun, pro teplárny je k dispozici 87,5 miliardy. Náklady na modernizaci teplárenských podniků, které do roku 2030 mají nahradit technologie na spalování uhlí jinými zdroji, se přitom podle vyjádření předsedy Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka budou pohybovat kolem180 miliard korun.

Ekologie i ekonomika

Teplárny k dekarbonizaci kromě ekologického hlediska nutí i růst provozních nákladů. Především cena emisní povolenky začíná být neúnosná. Emisní povolenka je nástrojem ochrany životního prostředí a opravňuje znečišťovatele vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2) nebo její ekvivalent jiné škodliviny. Cena emisní povolenky k 8. listopadu činí přibližně 76 EUR, tedy téměř 1 870 Kč za tunu CO2. Kromě průmyslových podniků emisní povolenky využívají i elektrárny a právě teplárny. Výdaje za emisní povolenky má teplárna při spalování uhlí zhruba dvojnásobné oproti využití zemního plynu.

Připravena je proto už celá řada projektů na modernizaci českých tepláren. Přibližně polovina plánů předpokládá spalování zemního plynu, dvacet procent počítá s přechodem na biomasu a desetina chce zpracovávat odpady. Ve hře jsou i instalace tepelných čerpadel, elektrických kotlů, využití bioplynu, odpadního tepla nebo orientace na efektivní kombinaci různých zdrojů a paliv. Už v polovině roku byly na některé projekty schváleny dotace převyšující 40 miliard korun.

Například energetická společnost ČEZ očekává, že do roku 2030 musí do přechodu svých teplárenských podniků na nová paliva a jejich celkovou transformaci investovat částku v rozmezí 30 až 40 miliard korun. Přes miliardu korun si kupříkladu vyžádá modernizace Teplárny Přerov. Zdejší uhelnou technologii nahradí nové kotle, které budou fungovat na biomasu a na tuhá alternativní paliva získaná z vytříděných nerecyklovatelných odpadů.

Stopka pro podporu tepláren

Náklady na tyto modernizační investice jednotlivé teplárny ve větší či menší míře pravděpodobně promítnou do už tak vysokých cen tepla pro koncové zákazníky. Zvláště když začátkem října vláda v rámci úsporných opatření rozhodla o zrušení loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard korun. Pro toto opatření bylo nutno získat souhlas Evropské komise, která se předběžně již v pozitivním smyslu vyjádřila. Tato finanční injekce tedy padá. Dotace se měla v plné výši projevit právě v poklesu koncových cen. K tomu tak s ohledem na krok vlády nejen nedojde, ale lze očekávat spíš opačný trend.