Turecko objevilo plyn. Jak zahýbe s trhem?

Největší naleziště plynu v historii Turecka

V pátek 21. srpna 2020 oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, že bylo objeveno největší naleziště zemního plynu v historii země, a to v Černém moři. Turecké lodě začaly prozkoumávat západní část Černého moře minulý měsíc a záhy učinily objev 320 miliard kubických metrů zemního plynu. Erdogan oznámil, že obyvatelé Turecka by mohli začít využívat tento plyn v roce 2023.

Pokud se potvrdí rozsah zásob, mohlo by takové množství plynu snížit závislost Turecka na importu energií. V loňském roce stál zemi import energetických surovin 35 miliard eur.

Těžba potrvá a prodraží se

Nadšení tureckého prezidenta krotí energetičtí experti. Podle nich bude trvat mnoho let než těžba pro komerční využití započne a bude to stát několik miliard dolarů investic. Ulrich Leuchtmann, vedoucí devizového výzkumu v Commerzbank, řekl, že objevení naleziště plynu v Turecku je pozitivní, ale nejedná se o zásadní zlom, jaký někteří očekávali. Některé zprávy totiž hovořily o tom, že tento nález by mohl pokrýt turecké energetické potřeby na příštích dvacet let.

Erdogan však uvedl, že zásoby plynu by mohly být mnohem větší. Řekl: „Tato rezerva je ve skutečnosti součástí mnohem většího zdroje. Pokud Bůh dá, bude ho mnohem víc.“ Zároveň dodal, že Turecko nepřestane s prozkoumáváním nových nalezišť, dokud se nestane čistým exportérem energií.

Naleziště je menší než jiná naleziště poblíž, včetně egyptského pole Zohr, jenž patří k největším zásobárnám plynu ve Středozemí a je odhadováno na 850 miliard kubíků. Nové turecké naleziště Tuna-1 se nachází asi 150 kilometrů od tureckého pobřeží poblíž oblasti, kde se sbíhají námořní hranice Bulharska a Rumunska. Nedaleko odtud objevili Petrom a Exxon před osmi lety největší naleziště v Černém moři za posledních deset let – Neptun. Ten patří Rumunsku, ale země v současné době sází spíše na těžbu v mělkých vodách. Velký hlubinný nález ale může být ještě využitý.

Turecko investuje do hledání nových zdrojů

Turecko koupilo v nedávné době tři lodě, které mají na starost průzkum vod Černého a Středozemního moře. Země je velmi závislá na dovozu plynu z Ruska, Íránu a Ázerbájdžánu, proto by jí naleziště zemního plynu pomohlo vyřešit tuto situaci. Odhadovaný objem ložiska by pokryl tureckou potřebu zemního plynu na příštích 10 let. V loňském roce činil podíl Ruska na dovozu zemního plynu do Turecka 33,6 %, Ázerbájdžán dodal 21,2 % a Írán 17,1 %. Zbytek dovozu pocházel z kapalného zemního plynu (LNG) z různých zemí, včetně Alžírska, Nigérie, Kataru, USA a Norska.

Otázkou však zůstává, jak je nové naleziště využitelné. Turecké lodě dělají průzkumné vrty v hloubce 3500–4000 metrů, ale státní turecká ropná společnost TPAO zatím nemá žádné zkušenosti s těžbou v tak hlubokých vodách. Z toho důvodu by nejspíše musela pro těžbu plynu angažovat jinou firmu. To se v dnešní době, kdy ceny ropy a plynu rapidně klesly, nemusí vyplatit.

Turecký prezident Erdogan chce také zintenzivnit hledání nových zdrojů ve Středozemním moři, přestože kvůli tomu vznikají rozepře s Řeckem. Země tvrdí, že turecké lodě operují ve výsostných vodách Řecka a jedná se o ilegální operaci. Turecko zároveň provádí průzkum také kolem Kypru, který hájí tím, že se snaží zajistit zájmy tureckých Kypřanů. Francie kvůli tomu dočasně zvýšila vojenskou přítomnost v regionu a německá kancléřka Angela Merkelová uvedla, že Evropská unie je znepokojena kvůli vzrůstajícímu napětí.

Ve světovém měřítku je nález nepodstatný

Pokud se potvrdí velikost ložiska 320 miliard kubických metrů, nebude se ze světového měřítka jednat o významnou událost. Naleziště by určitě pomohlo snížit Turecku surovinovou závislost alespoň po několik let, ale nejedná se o množství, které by z něj dělalo velkého hráče na poli energetiky. Pro srovnání – podle odhadů se největší naleziště nachází v Íránu (33600 mld m³), v Rusku (32900 mld m³) a v Kataru (25630 mld m³). Vždy je však nutné brát v úvahu také reálnou využitelnost takových zásob a kolik je země schopná vytěžit. V tomto ohledu jsou největším světovým producentem USA, které ročně vyprodukují více než 750 mld kubických metrů plynu. Druhým největším producentem je Rusko s téměř 600 mld m³ ročně.

Na druhou stranu by nové turecké naleziště mohlo usnadnit vyjednávání tranzitních smluv ázerského a ruského plynu přes turecké území.