Vyúčtování plynu: Jak se vyznat ve faktuře za plyn?

Vyúčtování za plyn může mít klidně i několik stran. Dělí se na části, kde první z nich obsahuje základní informace o spotřebě, odběrném místě, doplatku či nedoplatku, v druhé části najdete podrobný rozpad ceny a ve třetí vysvětlivky, popis, jak postupovat při reklamaci a kontakt na ERÚ (Energetický regulační úřad).

Část A

Převod spotřeby z m³ na kWh

Od roku 2001 se k vypočítání spotřeby, a tedy i konečné ceny za plyn, používá kilowatthodina (kWh) místo kubíků (m³). Lépe totiž vyjadřuje, kolik energie skutečně spotřebujete. Jelikož ale většina plynoměrů stále měří plyn jen v metrech krychlových, musí dodavatel převést kubíky na kWh. Na faktuře se z tohoto důvodu setkáte s výrazy jako „spalné teplo“ nebo „objemový koeficient“. Co znamenají?

Objemový koeficient představuje takovou korekci. Zemní plyn totiž reaguje mimo jiné na teplotu a tlak ve svém okolí, proto se může měnit jeho naměřený objem v závislosti na podmínkách v místě vašeho plynoměru. Pokud tedy bydlíte v chladných horách, budete mít jiný objemový koeficient než kamarád žijící v teplém údolí. Aby plynárna věděla, kolik plynu vám má přesně naúčtovat, vynásobí vaši spotřebu objemovým koeficientem. Ten se většinou blíží jedné a nemá tudíž na převod nijak zásadní vliv. Koeficient se dá změnit tak možná výměnou plynoměru, případně jeho přesunutím z garáže třeba na půdu.

Spalné teplo v podstatě nahrazuje výhřevnost. Určuje, kolik tepla získáte spálením jednoho kubíku plynu. Zatímco v případě výhřevnosti se předpokládá, že se voda obsažená v zemním plynu při spalování změní v páru a tím to pro ni hasne, u spalného tepla se počítá, že pára zkondenzuje a zkapalní. Hodnota spalného tepla se proto odvíjí od jakosti zemního plynu. Čím kvalitnější plyn, tím vyšší spalné teplo.

INFO: O kvalitě plynu ve vašem okolí si můžete přečíst na stránkách místního distributora.

Část B

Informace o měření

Odečet plynoměru slouží k přesnému určení vaší spotřeby. Řádný odečet provádí obvykle jednou ročně zaměstnanec vašeho distributora. Pokud ale máte plynoměr zavřený někde ve sklepě a při návštěvě takzvaného odečítače není nikdo doma, distributor nemá šanci určit, kolik jste vlastně za dané období odebrali kubíků. Proto je potřeba udělat včas samoodečet, tedy vyfotit plynoměr a zaslat všechny potřebné údaje svému dodavateli, který vám pak vystaví vyúčtování. Jestliže ale samoodečet nestihnete, nebudou mít společnosti vlastně z čeho vypočítat vaši spotřebu. V takovém případě distributor výši vašeho odběru prostě odhadne. Jak poznáte, že se alespoň přibližně trefil?

Podrobné vyúčtování

V podrobném vyúčtování najdete rozpad ceny, tedy kolik platíte za neregulovanou (obchodní) složku a kolik za tu distribuční (regulovanou).

INFO: Neregulovanou složku si určuje váš dodavatel. Zahrnuje do ní cenu, za kterou se mu podařilo plyn zakoupit na burze, své služby a marži. V regulované části najdete položek o něco víc – poplatek za údržbu distribuční sítě (plynovody, plynoměry atd.), stálou platbu za rezervovanou kapacitu a příspěvek na činnost OTE (Operátor trhu s energiemi). Cenu tzv. distribuční položky stanovuje Energetický regulační úřad a nikdo s ní už nehne.

Obchodní (neregulovaná) část

Na naší vzorové faktuře, ze které jsme už vyčetli, že odečet prováděl distributor odhadem, si můžete všimnout jedné podivnosti. V části, kde je podrobně rozepsáno, kolik bylo odebráno plynu, vidíte, že v obou obdobích je spotřeba přibližně stejná. První období přitom trvalo osm měsíců a druhé jen čtyři. Není to zvláštní?

Je tedy na pováženou, jestli je tak vysoký rozdíl opodstatněný třeba změnou v chování odběratele, nebo to poukazuje na zcestný odhad spotřeby ze strany distributora. Díky tomu, že si spotřebitel téhle podezřelé hodnoty všiml, si pro jistotu udělal samoodečet a u dodavatele celé vyúčtování reklamoval. Původní nedoplatek mu nakonec snížili o několik tisíc korun.

V případě, že tedy na faktuře vidíte, že byl odečet proveden odhadem, a navíc máte v podrobném vyúčtování podobné nesrovnalosti, rovnou zamiřte k měřidlu a vše raději překontrolujte. Je totiž dost dobře možné, že se distributor o pár kubíků seknul. Nejlepší je udělat samoodečet a u dodavatele vyúčtování reklamovat s tím, že s odhadem nesouhlasíte. Dodavatel plynu pak má 15 dní na vyřešení situace, případně 30 dní na vyrovnání účtu.

Součástí obchodní (neregulované) složky ceny je také stálá platba dodavateli. Jde o měsíční poplatek za služby dodavatele.

TIP: Neregulovanou složku si dodavatelé plynu určují sami. Najděte si takového, který nabízí nejlepší možné služby za nejnižší ceny. S kalkulačkou cen plynu bude mít jasno za pár minut.

Distribuční (regulovaná) část

S daní ze zemního plynu si většinou nemusíte lámat hlavu. Jakožto obyčejného odběratele a smrtelníka se vás netýká.

Stála platba v regulované složce představuje cenu za rezervovanou kapacitu, tedy za to, že se s vámi a vaší spotřebou v distribuční soustavě počítá. Lidově se tato platba označuje jako „poplatek za jistič“.

OTE (Operátor trhu) má na starost dohled na trhu s energiemi. Dohlíží, že vše funguje, jak má, například kontroluje, že distribuční síť plynu splňuje všechny požadavky, je bezpečná a všichni jsou na svých místech. Pokud by třeba zkrachoval nějaký dodavatel plynu, spousta domácností by náhle spadla do černého odběru. Operátor trhu ale informuje o situaci dodavatele poslední instance a vyřeší za domácnosti většinu formalit. Jak vidíte z naší faktury, je poplatek za OTE v řádech desetikorun ročně.

INFO: I když budete mít nulovou spotřebu plynu, budete platit stálý plat dodavateli a poplatek za jistič.