Naplňování plynových zásobníků v novém režimu

Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze schválila novelu energetického zákona. Vláda tímto legislativním opatřením upravuje fungování Energetického regulačního úřadu, mění podmínky režimu dodavatele poslední instance, a především zavádí novou povinnost pro využívání plynových zásobníků. Pravidlo take it, or lose it znamená, že obchodníci svou nevyužitou rezervovanou kapacitu bez náhrady ztrácejí.

Vlastnictví plynových zásobníků v České republice

Na našem území se nachází devět podzemních plynových zásobníků s celkovou kapacitou přibližně 3,3 miliardy m³. To představuje lehce přes třetinu roční spotřeby České republiky nebo také roční spotřebu domácností v zemi. Všechny zásobníky přitom patří soukromým subjektům a stát před několika dny odmítl prostřednictvím polostátního ČEZu účast na koupi šesti z nich, které do prodeje aktuálně dává RWE Gas Storage. Jsou to zásobníky v Hájích, v Třanovicích, v Lobodicích, ve Štramberku, v Tvrdonicích a v Dolních Dunajovicích, zisk z transakce firma očekává ve výši 12 miliard korun. Další zásobník vlastní MND Gas Storage v Uhřicích a jeden provozuje Moravia Gas Storage v Dambořicích. Zásobník v Dolních Bojanovicích v majetku společnosti SPP Storage je napojen na slovenskou plynárenskou síť.

Dodavatelé zemního plynu si v těchto zásobnících rezervují určitou kapacitu a do výše jejího objemu si zde ukládají plyn pro spotřebu svých zákazníků. Podle dříve zmíněného nového pravidla jsou povinni tuto kapacitu beze zbytku využít. Pokud tak neučiní, musí ji nabídnout v aukci dalším zájemcům, případně i za nulovou nebo zápornou cenu. To znamená, že obchodník, který se uvolí volnou kapacitu převzít a naplnit, může získat i finanční bonus.

Ochrana proti praktikám Gazpromu

Vláda se tak chce bránit proti postupu ruské plynárenské společnosti Gazprom, která si před loňskou zimní sezónou rezervovala v evropských zásobnících objemy, které následně nenaplnila. Byla to součásti její nátlakové strategie, jíž chtěla přimět Německo, aby neblokovalo schvalovací proces před zahájením provozu plynovodu Nord Stream 2, který pod hladinou Baltského moře vede z Ruska do Německa. Projekt Nord Stream 2 je s ohledem na ruský vpád na Ukrajinu zřejmě mrtvý, nicméně Gazpromu se jeho taktikou podařilo udržet stav zásobníků před uplynulou topnou sezónou na historickém minimu. Obavy z nedostatku plynu raketově zvýšily jeho velkoobchodní ceny, což Rusku, na jehož dodávkách je Evropa do značné míry závislá, přineslo a dosud přináší ohromné zisky, jimiž mimo jiné financuje svou válku.  

Podle informací Ekonomického deníku má Gazprom v současné době rezervovanou téměř celou kapacitu zásobníku Moravia Gas Storage v Dambořicích. Je otázkou, zda ji chce využít či nikoli. Ovšem pokud se opět jedná o ruský úskok, česká vláda bude mít díky novele energetického zákona nástroj, jak mu čelit. V souladu se směrnicí Evropské komise o naplněnosti evropských zásobníků před následující zimní sezónou totiž musí být i české zásobníky k 1. listopadu naplněny z 80 % a obchodníci musejí toto nařízení respektovat. Pokud tedy Gazprom svou kapacitu nenaplní, získá ji jiný dodavatel.

Nestandardní naplňování plynových zásobníků

Na rekordně nízké (ne)naplněnosti evropských zásobníků před loňskou zimou se kormě výše zmíněných geopolitických důvodů podepsaly i další faktory. Obvykle po každé zimní topné sezóně ceny zemního plynu s ohledem na snížení poptávky klesnou a nastává takzvané vtláčecí období, kdy obchodníci nakupují levnější plyn a ukládají jej do zásobníků, aby ho odtud mohli čerpat v době, až ceny opět vzrostou. Vloni na jaře a v létě však ceny zemního plynu z důvodu nejistoty ohledně ruských dodávek neklesaly. Obchodníci vyčkávali na jejich pokles a nezačali včas nakupovat pro vtláčení do zásobníků. Cena však stále spíše stoupala, navíc kvůli různým klimatickým jevům německé větrné elektrárny nedosáhly plánovaného výkonu a bylo třeba dorovnávat výrobu elektřiny ze záložních zdrojů, tedy z plynových elektráren. Vzrostla tak spotřeba zemního plynu, což opět táhlo jeho cenu vzhůru. Na přelomu roku dosáhla svého maxima, které ještě překonala po vpádu Ruska na Ukrajinu.

Aby se krizová situace znovu neopakovala, přijala Evropská komise dříve zmíněnou směrnici o nutnosti naplnit včas zásobníky členských států EU. Ceny zemního plynu se přitom drží stále velmi vysoko a za běžné situace by obchodníci pravděpodobně za těchto podmínek plyn pro vtláčení nenakupovali. Česká vláda je však motivuje k nákupům svou garancí. Kdyby cena plynu oproti současným hladinám klesla, případnou ztrátu jim uhradí. Naplněnost českých zásobníků tak k 5. červnu dosahovala 65,9 %.