Zelený plyn: Má plyn z biomasy šanci na uplatnění?

Trocha teorie o bioplynu

Zelený plyn nebo také bioplyn je poměrně těžké definovat. Na přesné definici se neshodne ani odborná veřejnost. Obecně se však má za to, že bioplyn je plynná směs metanu a oxidu uhličitého.

Pojem zelený plyn nebo bioplyn v nás tak může vyvolat dojem, že se jedná o plyn vylučování různými biologickými druhy, což je pravda. V přírodě vzniká tento plyn třeba v rašeliništích nebo i trávením některých zvířat. Na druhou stranu však bioplyn vzniká i různými chemickými procesy, třeba řízeně zplynováním biomasy. Co všechno je vlastně biomasa? Je to souhrn látek, který v sobě mají všechny organismy (rostliny, sinice, houby, živočichové apod.)

V energetice se využívá energie rostlinné biomasy, a to z fotosyntézy a slunečního záření. A tohle všechno je samozřejmě důvod, proč je zelený plyn tak atraktivní. Je vyráběn z obnovitelných zdrojů a není škodný pro životní prostředí. „Komodity používané pro tvorbu bioplynu jsou produkovány na zemědělské půdě v podobě energetických plodin. To je pro zemědělství velmi důležité, protože dostávají prostor plodiny, které již z důvodu tržního uplatnění z osevního postupu vymizely a přitom jsou pro půdu a pěstební cyklus důležité,“ říká Adam Moravec, specialista na bioplyn z Českého sdružení pro biomasu.

Výhody bioplynu

• Flexibilita
• Cirkulace
• Ekologická přívětivost

„Bioplyn bude hrát v budoucnosti významnou roli. Ta role bude významnější, čím bude energetika více smart. Bioplyn, zdroje pro jeho výrobu a samotné jeho využití totiž ze své podstaty je plně cirkularní. Když k této vlastnosti přidáme i možnosti rozsáhlé flexibility, které jsou jak na straně vstupů, tak na straně výstupů, získáváme téměř ideální produkt se širokým spektrem uplatnění,“ uvádí Adam Moravec.

Česká republika ve výrobě bioplynu zaostává

Pokud se blíže podíváme na řízenou výrobu zeleného plynu z biomasy, asi vás překvapí, že Česká republika není v této oblasti žádným nováčkem. Za vyspělými státy Evropské unie však v této oblasti stále zaostává. Dle Adama Moravce je hlavním důvodem legislativa. „Dnes je v ČR provozováno více jak půl milionu provozoven produkující bioplyn. Jde tedy o obor, který jsme dobře uchopili a technicky zvládli. Zatím však využíváme jen část technického potenciálu, který nám nabízí a je to dáno legislativními podmínkami podpory,“ uvádí Moravec.

Aktuální využití bioplynu:

• výroba elektřiny,
• výroba tepla,
• využití v dopravě,
• dodávka do plynárenské distribuční soustavy.

Řízená výroba bioplynu se nazývá anaerobní digesce a dochází k ní v bioplynových stanicích neboli bioplynkách. Výsledným produktem tohoto procesu je kromě bioplynu i hnojící substrát. Vyrobený bioplyn obsahuje vysoký podíl metanu. Dle Moravce spočívá budoucnost bioplynu právě v technologii, díky níž dojde k úpravě bioplynu na biometan. „Výsledný bioplyn nebude jen používán k produkci elektřiny a tepla jak je tomu dnes, ale bude upravován do podoby biometanu a následně používán v dopravě jako BioCNG a nebo bude sloužit k náhradě zemního plynu tam, kde je třeba, jako je v průmyslu, při výrobě tepla nebo chladu, k vaření a nebo k pohonu kogeneračních jednotek. Uplatnění bioplynu je tak široké, že jeho přítomnost v pokročilé energetice je dá se říct přímo nezbytná.“

V rámci technologie úpravy bioplynu na biometan přitom jde pouze o očištění bioplynu od nežádoucích příměsí. Bioplyn běžně obsahuje kolem 50–75 % metanu, očištěním bioplynu získáme téměř čistý metan, který kvalitou odpovídá zemnímu plynu.

Biometan a první úspěch v českém plynárenství

Úpravou bioplynu na biometan se zabývá i bioplynová stanice v Rapotíně nedaleko Šumperka v Olomouckém kraji. Ta jako první bioplynka u nás začala posílat vyrobený biometan do plynárenské distribuční soustavy. V jiných státech Evropské unie jsou takové bioplynky již běžnou praxí. V Rapotíně vznikla tato stanice teprve na podzim loňského roku a příznivci bioplynu doufají, že se podobné stanice budou rozrůstat. Potenciál pro využití biometanu v České republice určitě je.

Bioplyn si můžete vyrobit i doma

Nejvíce vstupů pro výrobu zeleného plynu se získává v zemědělském oboru, a to zejména od zvířat jako jsou krávy, prasata apod. Ani produkty rostlinného původu ale nezůstávají pozadu, vhodnými plodinami pro výrobu bioplynu (např. brambory či obilí).

Nemusíte být ale zrovna majitelem hospodářského stavení nebo obrovského pole s obilím, abyste si mohli zelený plyn vyrobit sami. K výrobě bioplynu vám postačí i kuchyňský odpad nebo zbytky po zvířatech. Díky těmto odpadům můžete vyrobit energii až na 6 hodin vaření. Velkou výhodou je navíc pak i vedlejší produkt, a to organické hnojivo, které můžete dál použít na své zahrádce. Malou bioplynku musíte umístit ven a je poměrně snadno k dostání ve specializovaných obchodech.

O uplatnění bioplynu se podle výše uvedených informací tedy pravděpodobně nemusíme bát. Je jen otázkou času, v jakém rozsahu a kde se s bioplynem budeme setkávat.